Dalimilova kronika

Zdroje:

J. Daňhelka, K. Hádek, B. Havránek, N. Kvítková:

Staročeská kronika tak řečeného Dalimila:

vydání textu a veškerého textového materiálu.

Díl 1. a 2. Praha: Academia, 1988

Digitální verze: Internet Archive

___________________________________________________

Dalimilova kronika, kapitola 27

 

 

Predmluva

Tuto se pocina kronika

Mnozi povesti hledaji,

v tom mudre a dvorne cinie,

ale ze sve zeme netbaji,

tiem svoj rod sprostenstvim vinie.

5

Nebo ez by se do nich ktere cti nadieli,

sve zeme by skutky jmeli,

z nichz by svoj rod vesken zvedeli,

a odkud by prisli, vedeli.

Jaz tech kneh davno hledaji

10

a vezdy toho zadaji,

aby se v to nekto mudry uvazal

a vse ceske skutky v jedno svazal.

A dotad sem toho zadal,

donidz sem toho prave nezbadal,

15

ze se v to nikte nechce otdati.

Pro to se sam v to musim uvazati.

Ale vez, zet usilno jest tu kroniku psati,

pro tot chci rozlicnych hledati.

Nebt to za jisto povede,

20

zet nikdiez cele kroniky nevede.

Neb jejie pisari nevelmi su snazni byli,

pro to su mnoho opustili,

jedno o svem kraji a jineho malo mluviece

a mnoho rozlicneho opustiece

25

a tiem pravy sled tratiece.

Nalez kroniku u kneze stareho u Boleslavi,

ta vsecky jine oslavi,

ta mi jiste vlastiny boje vypravi.

· · · · · · · · · · · · · · · · · · · · ·

30

Pro to budes-li prazsku nebo brevnovsku kroniku cisti,

tiem se prave ujisti,

ze na ni jest mene postaveno,

ale slov viece mluveno.

A opatovicska, ta casto bludi,

35

act viece mluvi, vsak tobu sludi.

Vysehradska mi se najmene slibila,

ale najlepsiet jest na Boleslavi byla.

To racte vsichni vedeti,

zet se ja chci te drzeti.

40

Ale naleznes-li kde co jinak nez tuto mluveno,

vez, zet to jest mu voli nepromeneno,

ale jakz tam jest postaveno,

takezt jest i mnu tuto ustaveno.

Reci prazdne, jelikoz mohu, mysli ukratiti,

45

a vsak mysl celu mysli poloziti,

aby se tiem mohl kazdy radeji uciti

a k svemu se jazyku viece snaziti.

Nebo uslyse mudry rec mudru, mudreji bude

a tuzebny tiemto tuhy zbude.

50

Jaz ti tuto sprostne polozi

a na to lepsieho prosi,

aby pro nasie zeme cest

i pro nasich nepratel lest

opravil mu rec rymem krasnym

55

a oslavil hlaholem jasnym

a mne tiem nehaneje,

by rekl: «Plete se neumeje.»

Jat se v tom sam dobre znaji,

jedno zet, o mem jazyku velmi tbaji.

60

To me jest k tomu jiz vzbudilo

a tot me jest k usili pripudilo.

 

___________

kapitola 1

Ot Babylonske veze a o sedmidcat jazycich

Kdyz vescek lid pro svu vinu

krome osmi vodu zhynu,

tehdy ti, jiz biechu ostali,

ot vzchodu slunecneho vstali,

5

k poledni se vezdy brachu;

nebo biechu plni strachu.

Po tom se vesdy bojiece,

sami sobe v tom neveriece,

kdyz na jednom poli biechu,

10

jemuzto Samar diechu,

tu nemudru radu vzechu

a prave podobnu k smiechu

rkuc: «Postavimy vezi sobe,

ta bude vysoka do nebe.»

15

A kdyz tu vezi delachu,

tvrdymi cihlami ji stlachu.

Kli miesto vapna jmejiechu

a vsickni jednu rec mluviechu.

Bohu se jich rec nesmili,

20

jich jazyky tako zmyli,

ze bratr bratru neurozume,

ale kazdy svu rec ume.

Tu sveho diela prestachu,

druh ot druha pryc se brachu.

25

Kazdy sobe tech vlast ustavi

a ot tech vznechu se rozlicni nravi.

Ti sobe osobichu zeme,

jakz dnes ma kazda jme.

Mezi jinymi Srbove

30

tu, kdezto biechu Hrekove,

podle more se ustavichu,

az do Rima se vzplodichu.

 

___________

kapitola 2

O pocatce jazyka ceskeho

V srbskem jazyku jest zeme,

jiez Charvatci jest jme.

V tej zemi biese lech,

jemuz jme biese Cech.

5

Ten muzobojstva se docini,

pro nez svu zemi provini.

Ten Cech jmiese bratruov sest,

pro nez jmiese moc i cest,

a ot nich mnoho celedi,

10

jiz jedne noci Cech osledi.

I vybra se se vsim z zeme,

jiez biese Charvatici jme.

I bra se lesem do lesa,

dietky sve na pleci nesa.

15

A kdyz dluho lesem jide,

k velikemu hvozdu pride.

Tu se stesce celedi jeho.

I vece Cech: «Ach, beda skutka meho,

ze jste vy pro me v tejto nuzi

20

a jsu pro me vasi domove husti luzi.»

I vece Cech k svemu sboru:

«Podejdem pod tuto horu!

Detem a skotu otpocinem

a snad se tuto s tuhu minem.»

25

Zajtra u prave zore

by Cech sam sedm na tej hore,

s niez vsichnu zemi ohleda

a dale jim jiti neda

rka: «Mamy zemi po sve voli,

30

budu nem sde plni stoli,

zveri, ptakov, ryb, vcel dosti,

ot nepratel dosti tvrdosti.»

Jako by se dnes na pusci stalo,

kdezto by jim nic neprekazalo.

35

Ale s te hory na zemi zrechu,

pro to tej hore Rip vzdechu.

Prve chleba nejmejiechu,

jedno maso a ryby jediechu.

Prve leto laz vzkopachu,

40

druheho leta radlem vzorachu.

Ale ze jich staroste Cech diechu,

pron zemi Cechy vzdechu.

Ti lide verni biechu

a sve sbozie obecno jmiechu.

45

Komuz se co nedostaniese,

ten u druha jako sve vezmiese.

Jeden obycej zly jmejiechu,

ze manzelstva nedrziechu.

Tehdy ijedna zena muzem jista nebiese

50

a jeden muz zen mnoho jmejiese.

Prave skotsky prebyvachu,

na kazdy vecer noveho manzelstva hledachu.

Sudce nejmejiechu,

nebo sobe nekradiechu.

55

Pakli se kdy stala ktera svada,

u starejsieho budiese rada,

aby pravo ucinili,

pravemu skody polepsili.

Minu let velmi mnoho,

60

ze se drziechu ten lid obyceje toho.

 

___________

kapitola 3

O Libusinu otci mudremu

A kdyz mnohy minu rok,

vsta v zemi muz, jemuz diechu Krok.

Ten zemi vsecknu sudiese

a mudrosti je uciese.

5

Potom Krok jide do navi

a tri dcery mudre ostavi,

Kaziu, Tetku a Libusi.

O tretie mluviti musi.

Kaze sedela na Kazine

10

a Tetka na Tetine.

Libuse prorokyni biese,

ta vsecku zemi sudiese.

Sta se, ze o mezi se dva svadista,

az sobe dobre pribista.

15

Libuse se je jich suditi

a vinneho chtiese smutiti.

Vinny je se Libuse haneti

rka: «Nechci tebe za sudci jmieti.

Neb zena lepe umie jehlu siti

20

nez v sude muze suditi.

Auvech, kako me to velmi rudi,

ze nasi zemi zena sudi.»

I je se jie viece vsech pani haneti,

jehoz ja nechci mluviti.

25

Libuse to uslysevsi,

nemudre mu prehovevsi,

nic jemu neotpovede,

ale valny snem zapovede.

Kdyz se na snem vsichni snidu

30

a pred Libusi prijedu,

tehdy ta vsie zeme mati,

je se hanby sve zalovati.

Zemene to uslysevse,

sve se hospode nasmievse,

35

jako s patra se vzpodjemse,

rady ijedne nevzemse,

kriknu vsichni jednim hlasem:

«Nevyplatimy toho jedniem vlasem.

Pravdut je mluvil clovek taky.

40

Nebot jest vila muz vsaky,

jenz se pred zenu sudi,

jehoz k tomu nuze nepripudi.

Jiz dele nechcem hoveti,

chcem muze za hospodu mieti.

45

Jednohot na tobe prosimy:

Povez nem vescbami svymi,

z ktere nem zeme radis kneze vzieti.

Nebot v sve zemi nemozem podobneho jmieti.»

 

___________

kapitola 4

O Libusinu prorocstvi

Tehdy jim Libuse otpovede

rkuc: «Tot vem beze lsti povede,

jakoz kolivek ste me uhanili,

kdyz ste me tak potupili.

5

Zly clovek chtel by to byti,

kteryz pro sve dobre da obci zlym uziti.

Obec jest kazdeho ohrada,

ktoz ji tupi, minulat jej jest rada.

Ztrate obec, neufaj do hrada,

10

bez obce dobude tebe vselika svada.

Ale ja vam sve skody nedam zlym uziti,

chci vam beze lsti raditi.

Radejsi byste mohli moj sud trpeti,

nez chcete za kneze silneho muze jmieti.

15

Lehcet, tepe dievcie ruka,

ot muzske rany byva velika muka.

Tu mne tehdy uverite,

kdyz sveho kneze za zeleznym stolem jeduce uzrite.

Ale bude-li nad vami cizozemec vlasti,

20

nemoci bude vas jazyk dluho trati.

Tuhat jest kazdeho mezi cizimi,

smutny utesi se mezi znamymi.

Kazdy kralije prately svymi,

a ijeden mudry neradi se s cizimi!

25

Pojmet sobe lid jazyka sveho

a bude vzdy hledati vaseho zleho.

Na vas lid hledati bude viny

a svym rozdeli vase dediny.

Ceste sve, i krastavo,

30

nedaj v se cizozemcom, ceska hlavo!

Tomut vy uci zenska hlava,

kde jeden jazyk, tu jeho slava.»

 

___________

kapitola 5

O Libusinu koni, jesto Premysla prinesl

I opet Libuse povede

«Jizt to ja dobre vede,

komu byti vasi hospodu.

Jedtez cstnejsi po meho kone vodu!

5

Jamzt jedno on potece

a k komuz on pritece,

toho na ten kon vsadiece,

vedtez jej sem, se nesvariece.

Budete-li se svariti,

10

po tisic let bude vsie zemi skoditi».

Libuse se na sve vescby vzpusti,

kuon osedlany bez uzdy pusti.

 

___________

kapitola 6

O nalezeni prveho orace toto jest

Pani po koni pojedu,

az Bieliny reky i dojedu.

Podle reky kon potece.

az na jednu ulehl i pritece,

5

na niejz orase muz veliky,

obinuv sve nohy lyky.

K tomu muzi kon priskociv, i sta,

u neho se vzbociv, vzvysta.

Stojiese jako jat v udici,

10

pro to tej vsi vzdechu Stadici.

Pani na chlape vzvedechu,

ze jemu Premysl diechu.

Pocechu se druh k druhu smieti

i chtiechu jej inhed vzieti.

15

A jakoz jeho dotku,

Premysl vstrci v zemi otku

rka: «Zel mi jest, ze ste tak rano prisli!

Byste byli teprv ot Libuse vysli

a bych mohl tuto ulehl vzorati,

20

viec by bylo nelze v Cechach chleba oraci kupovati.

Ale ze ste uchvatili

a mne v roli prekazili,

moz to kazdy slyseti rad:

bude v zemi ziezn a casto hlad.»

25

Posah Premysl k lycenej kabeli,

vyne syr a resetny pecen veli.

I poce, na radlici poloziv, jiesti,

panov prose podle sebe siesti.

Pani se pocechu shledati,

30

na Libusino recenie vzpominati.

I jechu se jeho tazati,

proc by jemu bylo milo na zeleze sniedati.

Premysl jim otpovede:

«Jakz vam jest Libuse rekla, tez vam povede.

35

Kdyz ste nerodili o dievce tbati,

bude vas moj rod zeleznu metlu kazati.»

 

___________

kapitola 7

Ot kmenu otky Premyslovy

Kdyz Premysl sniedase,

jeden pan na otku hledase,

ze otka vypustila z sebe pet pramenov

a z nich pokvetu pet orechov.

Ctyrie uschnu po malej chvili,

paty by ziv, vsem se smili.

 

___________

kapitola 8

O Premyslove voleni

Kdyz sobe ten div ukazachu

a Premysla potazachu,

ktere by bylo znamenie

suche otky vzekvetenie,

5

tehdy jim Premysl otpovede

rka: «To ja vam vse povede.

Otka sucha jest znamenie

meho chlapieho urozenie.

Ale zet jest brzo vzkvetla,

10

jakz vam Libuse jest rekla,

moj rod z chlapieho porada

dojde kraloveho rada.

Peti prameny budu kvisti.

To budu na knize cisti,

15

ze ze mne bude knezstvo patero,

ale brzo zhyne ctvero.

Pate vzektve velmi krasne

a pusti svoj plod jasne.

Ac se jemu kdy podejde,

20

a vsak toho casa dojde,

ze vnuk pomsti sveho deda,

jeho vrahom na posledy beda.»

Rka to, vsta z chlapieho sboru

i jide do Libusina dvoru.

25

A jakz brzo Libuse doje,

Libuse jej za muz poje.

Premysla pani velikymi dary ctichu

a kneze jeho ucinichu.

Premysl biese mudre mysli,

30

on s Libusi vse pravo zamysli.

Tehdy Libuse povede:

«Jaz jedno miesto vede,

to bude slovutno po svetu

jako slunce v svem osvetu.

35

Pomnete vsichni slova meho!

Vyndeta dve olive z pramene meho,

Vaclav bude jme olive prvej

a Vojtech olive druhej.

Te ot pokolenie meho

40

vzendeta az do kralovstvie nebeskeho.

Te to miesto osvetita

a, jiz pohrebena jsuce, svu zemi obranita.

Stavte mesto, to vam kazi,

tu, kdezt to ja vam ukazi,

45

u Vltavy pod Petrinem,

kdezto tesar cini prah s svym synem.

Pro prah mestu vzdejte Praha,

toho mesta bude silna draha.

Neb jakz kniezata i kralove,

50

lide silni jako lvove

proti prahu klaneji hlavu,

aby ji jmeli zdravu,

takez proti Praze, mestu memu;

nebo bude cest i chvala jemu.»

 

___________

kapitola 9

O valce dievciej

Pak skonce svoj zivot Libuse,

pohrebu ji ve vsi, jiez diechu Libuse.

Po tom jejie kniene valku pocechu

a prave podobnu k smiechu.

5

Nebo tomu za pravo chtiechu,

aby takez dievka zemi vladla

a muzie drzeli by se radla.

Chtiece sve reci uziti,

jechu se hradu staviti.

10

Dievky hradu Devin vzdechu

a Vlastu za knieni vzechu.

Ta po vsie zemi dievkam posla posly

rkuc: «Podbimy pod se ty bradate kozly!»

Neb se tehdy pohansky jmiechu,

15

muzie dluhe brady nosiechu.

Vece Vlasta: «Kterat lezi na nich moc?

Zapijeji se na kazdu noc.

Kdyz nad nimi svitezimy,

co chtiece z nich ucinimy.»

20

Pro tu se rec mnoho dievek k Vlaste obra

a na sest set se jich do Devina dobra.

Jako holubi letie z svych kotcov,

takez se dievky brachu ot svych otcov.

Kdyz biese muzom toho braniti

25

a kazdemu svu dceru biti,

divno jim to biese videti.

I jechu se tomu smieti,

ze dievka okrocmo na koni sediese

a druhy po niej prazdny vediese.

30

Muzie z smiecha nemudreho

dojidechu smutka velikeho.

Mohuc to zle slovem uhasiti,

i dachu velikemu zlemu byti.

Snad jsu byli nepomneli,

35

ze mudri su za prislovie jmeli

rkuc: «Kto chce v domu skody zbyti,

nedaj jiskre uhlem byti.

Neb uhel casto ohnem byva.

pronz bohaty sbozie zbyva.»

40

Tak muzie, mohuc slovem obraniti,

i dachu z mala vojsku byti.

Knez Premysl chtiese toho braniti,

pani rku: «Pokusimy, co dievky mohu uciniti.»

Vece Premysl: «Videch ve sne dievky, krev locice

45

a po vsiej zemi jako vstekle behajice.

Pro ten sen boji se v zemi zleho.»

Pani na smiech obratichu sen kneze sveho.

 

___________

kapitola 10

O Vlastine mudrej rade

Kdyz dievky ot otcov se brachu

a na Devin se vzebrachu,

dci otci otpovede,

sestra bratru to povede:

5

«Jiz ja nicse nejsem tobe,

kazdy mej peci o sobe.»

Pak sobe slibichu vieru,

Vlasta jim da v piti smieru,

aby tlustosti zbyly,

10

cerstvy a mudry byly.

Po tom je na tre rozdeli

a urady je podeli.

Mudrejsim hrad poruci

a v rade je sedeti uci

15

rkuc: «Ktozt rad sedi v rade,

ten ostoji v kazdej svade.»

Krassim se kaza liciti

a chytrej reci uciti

rkuc: «Tiemto muzom poleku,

20

kdez jich moci nedoteku.»

Tretim kaza s lucisci jezditi

a muze jako psy biti.

 

___________

kapitola 11

O prvem dievciem plene

Kdyz se dievky dobre svyku

a na konich jezditi obyku,

jechu se zeme pleniti

a vse muze porad biti.

5

V odeni se dievcie srdce promenichu,

ze proti muzom jako kamen biechu.

Ijedna pratel nebraniese,

dci na sveho otce vediese.

Knez Premysl da to vsiej zemi vedeti,

10

ale muzie nevediechu, co tomu sdieti.

Neb odenie nejmejiechu

a na jich konich dievky jezdiechu.

Vsak jakz mohuc se sebrachu

a pred Devin se brachu

15

mniece, by dievky mechyrem zahnali,

a mniece, by jich na hrade nedocakaly.

Premysl nerodi s nimi jiti

rka: «Rod moj musil by toho skodu jmieti.

Neb vede, ze dievcie lsti nemozete zbyti

20

a ot nich vam jest pobitu byti.

By me u prvem boji pobily,

moj by rod neprietele skoro zbili.

Pro to s vami nechci jiti

ni vam razi se s nimi sniti.»

25

Muzie jeho rady netbachu,

proti jeho voli pred Devin se brachu.

Muzie, kdyz hrad uzrechu,

dievkam se velmi vzsmiechu.

Kdezto Bojisce slove za Vysehradem, tu stojiechu.

30

Dievky, kdyz se dobre sezrechu,

vsecky se poradivse

a u viere se potvrdivse,

pojedu s Vlastu na pred mocnejsie,

postavivse u prostred mudrejsie.

35

A kdyz na poli stojiechu

a jiz se sniti chtiechu,

Vlasta na koni s ostepem u prvych stojiese

a svemu vojsku tako mluviese:

«O dievky, slechetne stvorenie,

40

vas v svete slechetnejsieho nenie.

Drzte se slechetenstvie sveho,

dobyvajte sobe jmena dobreho.

Bud vam milo malo usile pojmieti

a skrze to vecny pokoj i cest jmieti.

45

Ac je nynie potepem,

vecnu pamet a chvalu vezmem.

Budem sobe muze voliti,

kdy chtiece budemy je biti.

Budem jako amazovske panie.

50

Ty su porucily muzom oranie

a samy zemi vladnu.

Ty su jmely s ciesarem Ctyrem svadu,

ty slechetne su toho ciesare pobily

a jemse su jej ve krvi utopily

55

rkuc: Krve jsi zadal, krev ze pi

a viec na svete lidi nebi!

Ty su se proti Alexandru udatne jmely

a s jinymi krali biti su se smely.

I jmaji toho po svetu cest i chvalu,

60

pojmevse u boji praci malu.

Tez vam, panny slechetne, slusie uciniti!

Nebo damy-li se nynie temto bradacom pobiti,

budu slechetnymi pannami chlapi smiech pobijeti

a viec ny muzie za robotne budu jmieti.

65

Bi kazda bratra a otce sveho,

aby mohla sobe dobyti zivota pokojneho.

Lepe by bylo nam ctne zbitu byti

nez temto chlapom bradatym na milost jiti.

Ale bude-li ktera ot nas bezeti chtieti,

70

vez to, ze na nas tovarystva nebude jmieti.

A moci-li budu kdy s ni byti,

smrti nebude moci zbyti.

A bude-li z vas ktera jata,

jaz jmam pln sklep Libusina zlata.

75

A to vam za jisto pravi,

ze pro vas jednu vsecko ztravi.»

A jakz te reci brzo presta,

tak se inhed hnuchu s toho miesta.

A jakz na ne vyniku,

80

tak vsecky plavecsky kriku.

Osuchu muze devecke strely,

Vlasta muze ostepem rozdeli.

Drieve nez svych opet dohna,

sedm najlepsich ostepem prohna.

85

Mlada, Hoda a Svatava

Vracka, Radka a Castava,

ty podle sve kniene vezdy biechu

a dobrodruzsky se ovsem jmiechu.

Muzom do smiechu nebiese,

90

na tri sta jiz muzov zbitych leziese.

A by bliz les nebyl,

ijeden by byl z muzov nezbyl.

Na Vlastu se ijeden nevratil,

nerad bych byl jie skopa s pivem prevratil.

 

___________

kapitola 12

O muzskem ostrabeni a o Vysehradu

Po puol letu muzie se ostrabichu,

smolnikov a koni dobychu.

Vsak dievek bojem utkati nesmiechu,

ale bliz jich hrad ucinichu.

5

Dievky je dvakrat rozpudichu,

az vsak je takto prelstichu:

muzie lsti pred Libusi padu.

Tehdy dievky, vzemse radu,

zpodjemse se z sveho sboru,

10

jidu branit sveho dvoru.

Muzske sily se bojiece,

v Libusi lahu se tajiece.

V tu dobu Premysl s svu radu

pripravi, coz slusiese k hradu,

15

jedne noci vzvede dreveny hrad,

jemuz vzde Vysehrad.

S toho valechu s dievkami let pet,

ale muzom biese uzek ves svet.

Neb dievky muzov na hrade nejmejiechu

20

a pro to se prorady nebojiechu.

Ale dievky na Vysehrade biechu.

A kdyz muzie kam jiti chtiechu,

dievky dievkam pronesiechu,

a tak na ceste dievky muze zbijiechu.

25

A takez k zenam jdiese Vlastin list,

pronz nebiese sobu ijeden muz jist.

Neb tuha velika tehdy v zemi biese,

ze z jednoho slova zena muze zabiese.

Tehdy mnoho muzov na lozi

30

nalezachu, ani zbodeni nozi.

Pro to muzie v noci svu staji

mievachu v hustem haji,

aby dievcie liti zbyli

a zivotov neztratili.

35

Panie cestne tuto valku se stydiechu

a jim za blaznovstvo jmejiechu.

Ale nektere se k tomu neprimluviechu;

nebo tajne s Vlastu drziechu.

A to muzie ot zen trpiechu

40

a prave zeny jim neverny biechu.

V tom chvali muze toho veka,

ne, jsu dostojni ot mudrych dieka,

ze i jeden muz nedal sve ctne paniej zlym zleho uziti

ni ktery jie chtel tiem uhaniti

45

rka: «Nectna cini podle sveho prava,

boze, daj, at jest ma ctna pani zdrava.»

 

___________

kapitola 13

O rozlicnych dievcich lstech

Po tom dachu se dievky na rozlicne lsti,

pro nez zbychu muzie vsie sve cti.

Uzrevse, ze na Vysehrade veliky hlad,

za primirim pozvachu jich na svoj hrad.

5

Tu s nimi krassie panny posadichu,

jez chytre reci mnoho umiechu.

Ty diechu: «Jaz bych tva rada byla,

by ma tetka ziva nebyla.

Chtel-li by ty me sobe jmieti,

10

musil by jiej zivot otjieti.

A to se moz dobre stati,

chces-li jie na tejto ceste zdati.

Jmat tu cestu taky den sama desata jeti,

mozes ji tu s jejimi tovariskami jieti.»

15

Tak nebozatka preludiece,

zastavu jim zastaviece,

tym cinem mnoho dobrych jinochov zbichu

a tak mocnejsich nepratel zbychu.

Pak jedna skutky mile jednomu zjevovase

20

a veliku vieru slibovase

rkuc: «Mrzi me v tomto priebytku byti!

Chces moj muz byti?

Chcit Devin zraditi.»

I je se jeho uciti,

25

kako jim jest k tomu priti.

Kdyz to knez Premysl vzvede,

tako jim povede:

«Razi vam, nerodte jim veriti,

verte mi, zet vy chtie tym cinem zbiti.»

30

Muzie nerodichu jemu v tom veriti,

podle dievcie rady jechu se v hrad jiti.

A kdyz v hrad vjidechu,

dievky na ne vyjidechu.

Inhed vsicky zbichu,

35

ijednoho neminuchu.

 

___________

kapitola 14

O Cstiradovi o tom panu

Jeden jeste dobry ostal biese,

ten sobe Ctirad jme mejiese.

O tom se jechu klasti lest.

Sebravse se dievek sest,

5

i nalezly jednu radu.

Vzvedevse, ze ma kliditi jednu svadu,

ulicivse najkrassi ladu,

na jeho ceste posadichu ji v chladu.

Tej dievce Sarka diechu,

10

tu najkrassi z sebe jmiechu.

Polozichu u nie trubici

a medu veliku lahvici.

Svazanu ostavichu ji na lese.

Jednozt Ctihrad povlece se,

15

uzre, nalizt dievka place

a nad ni inhed vrana kvace,

jenz snad biese prorok smrti jeho.

Skoda toho druha dobreho.

Otaza jie, co by tu cinila,

20

procli by tako kvielila.

Vece: «Jsem z Oskorina dci toho pana

i jsem ot tech zlych dievek svazana.

Chtiec me nasilim na svoj hrad vzieti

a k svej zlobi me privesti,

25

ale kdyz vy uzrechu,

mne svazany tak otbezechu.»

Kdyz na dievce vseho ztaza,

ssed s kone, ji rozvaza.

Panna s placem jeho poce prositi,

30

by v niej racil vse panny uctiti

i racil ji po cti k otci vesti,

rkuc: «Nevede, co sobe sdieti.»

Ctihrad podle se panny posadi,

lidi okolo sebe zsadi.

35

I je se s ni medu piti

a v trubici trubiti.

Po trube dievky urozumechu,

ze Ctihrada maji jako u mechu.

Dievky konov podpechu

40

a lucisce napechu.

A jakz na Ctihrada vyniknu,

hlasem vysokym na ne kriknu.

Drieve nez muzie k mecom dospechu,

az je jako ptaky jechu.

45

A inhed vsecky lidi zbichu

a Ctirada pred Vysehradem na kolo vzbichu.

Certie se tej lsti smeji.

Jesce tomu miestu Sarka deji.

Kdyz tak zbichu sveho vraha Ctirada,

50

naleze to dievcie neverna rada

aby vsi zemi Vlasta vladla

a muzie drzeli se radla.

Kdyz se Vlasta v zemi uvaza,

na dievkach prava potaza.

55

Tehdy jiej dievky to za pravo dachu

a inhed po vsie zemi poslachu

rkuc: «Ktery se pacholik narodi,

at se viec k boji nehodi,

pravy palec jemu urubiti

60

a prave oko vylupiti,

aby mece nemohl drzeti

a za scitem nemohl videti.»

Nekdy temuz su pohane ot zidov chteli

a snad su byly dievky to uslysely.

65

A byly-li su to samy zamyslily,

znameniet jest, zet su mudre byly.

Opet Vlasta tomu za pravo chtela

a to vsiej zemi povedela,

aby dievka toho za muz jmela,

70

kterehoz by sama chtela.

U dvora by zena byla,

muze v dielo porobila.

S tiem pravem svu milost Vlasta vsem vzpovede

a mir v zemi zapovede.

 

___________

kapitola 15

O muzskej lsti proti dievkam

Premysl kdyz tu rec vzvede,

tajne na snem zapovede.

I jechu se raditi,

kako by se mohli obraniti.

5

Premyslovi vieru slibichu

a u viere se potvrdichu.

Pred Devin jezd jechu se ciniti

a na cestach dievky biti.

Naleze to muzska neverna rada:

10

pozvavse za mirem mocnejsich do Vysehrada,

mnoho dievek pohanichu

a za pravym mirem cti je zbavichu.

Ty inhed silu a udatstvie ztratichu

a hanbu se viec do Devina nevratichu.

 

___________

kapitola 16

O dievciej smrti tuto pravi

Kdyz to uslyse Vlasta litice,

vzri zalosti jako nedvedice,

vsem muzom na zivot otpovede.

Premysl jiej po poslu povede:

5

«K vam se neveru nestydimy;

nebo ji ot vas vzdy vidimy.

Byste vy byly k nam vieru sdrzely,

ot nas byste nevery neohledaly.

Ze ste vy smely v neverny plastek se odieti,

10

poprejte jeho nam i jinym take pojmieti.»

Dievky se vsecky sebrachu

a pred Vysehrad se brachu,

chtiece jeho moci dobyti

a vsecky muze na nem zbiti.

15

Muzie proti nim vynidechu.

A jakoz se brzo snidechu,

Vlasta se z svych nemudre vyrazi

a mezi neprately se vrazi.

Sedm se jinochov k nie najlepsich odda,

20

jimz se ona v nicemz nepodda.

Tu ji jejie nahlost omyli,

ze mniese, by za ni dievky byly.

Kdyz v husci oscepem ni mecem moze vlasti,

tehdy dojide velike strasti.

25

Nozi ji rozebrachu

a po boji psom ji sniesti dachu.

Kdyz dievky sipy rozpliskachu,

oscepov jim jich mlazsie podavachu.

Placic u boj pese jdiechu,

30

muzie je porad tepiechu.

Kdyz dievek na dve ste na smrt dachu,

jine se na beh otdachu.

Drieve nez na hrad pribehnu,

muzie na most vzvodity po nich vzbehnu.

35

Sec velika by na moste

a s brany zle ctichu hoste.

Muzie o tom malo tbachu,

moci se na most brachu.

Ty tu dievky bratri poznachu

40

a na ne silne vzvolachu.

Nektere pred nimi klekachu,

nektere se k nim lisachu.

A coz kolivek ciniechu,

muzskych srdec neobmekcichu.

45

Krasna telce smrti davachu,

pretinajic je, s hradu metachu.

Tak ten ves sbor i pohynu

a ta valka tak zahynu.

 

___________

kapitola 17

O Premyslovu osypani

Premysla na stolec vsadichu

a hrad Devin inhed zkazichu.

Po tom snide knez Premysl,

po nem by knezem syn jeho Nezamysl,

5

po nem Mnata knezem biese,

po tom syn jeho, ten Vojen sloviese.

Ten synoma zemi rozdeli,

za zivota je otdeli.

Lucsko da Vladislavovi,

10

ceske knezstvo Uneslavovi.

Jesto dreve sloviese Lucsko,

to nynie slove Zatecsko.

Uneslav po otci knezem byl,

ten jest v kratce zivota zbyl.

15

Po nem byl knezem Krizomysl, syn jeho.

Ti vsichni neostavili jsu jmene dobreho;

nebo biechu jich hlupi nravi

a pro to o nich pismo nic nepravi.

 

___________

kapitola 18

Ot Neklana mudreho

Neklan vsta po Krizomyslu,

ten biese dobreho smyslu.

Jeden do sebe nedostatek jmiese,

ze ovsem neudaten biese.

5

A snad jemu pro to Neklan diechu,

ze jeho s kone nikdy neklali biechu.

Nebo ktoz u prihodu nechodi,

ten se zle u prihodach hodi.

Toho jemu za zle ijeden nejmej;

10

nebo to kazdy za jisto jmej,

ze blaznom jest hrdinstvo dano,

mudrym neudatstvie vzdano.

Neb mudry rozlicne prihodu rozklada,

az jej i mine ta svada.

15

Ale nemudri, malu pricinu jmajice,

trutie, az proniknu, nic netbajice.

A pro to slova i dobyvaji

a casto skody prijimaji.

A jest-li pak mudry udaten,

20

vez, ze jeho skutek nenie zmaten;

neb se taky neboji mar.

A tot jest vlasci bozi dar!

Neb se rovna kniezatom,

neb vsie zeme lezi cest na tom.

25

Toho daru Neklan nejmejiese,

mudrost jmaje, neudaten biese.

Zemi dobre opraviese,

ale valky velmi se bojiese.

Casto se to stava,

30

ze kdy nemaha hlava,

ve vsech udiech statka nenie.

Takez pro kneze vsecka zeme oblene.

Zbada Neklana knez zatecsky,

Vladislav, ten krasny, detecsky.

35

Obdrze na Prazenech dva boje,

i sede na Vratislavi, nepratel se nic neboje.

To mesto biese on stavil

a nad nim tvrdy hrad byl postavil.

Mezi Pripskem a Lovozem to mesto stojiese

40

a po knezi Vladislavovi mesto Vladislav sloviese.

 

___________

kapitola 19

Ot Vladislava zatecskeho

Vladislav na vojnu zapovede,

o tej vam ivne povede.

Kaza na vojnu vse psy vesti

a vse ptaky kaza s sobu nesti,

5

aby je lidmi krmili,

a kdyz by Prazany vsecky zbili,

mne, by skonceni takemuz bylo byti.

Ale boh, jenz chluby nelibi,

jeho chluby brzo urubi.

10

Vzvedev to Neklan, je se bati

i nesme na vojnu vstati.

Pozvav Styra, muze udatneho

a v rade cloveka mudreho,

s tiem se poce knez raditi,

15

kako by mohl Lucan bez boje zbyti,

rka: «Lepe jest jim netco otpustiti

nez se s nimi zavrazditi.»

Styr knezi takto povede:

«Jakz to davno dobre vede,

20

budem-li v tom hoveti tobe,

ucinimy skodu a hanbu sobe.

Jakz su se oni smeli k nam zavrazditi,

tiem pravem mozemy my svych pratel mstiti.

«Mohl by se byl knez domysliti,

25

ze strasivemu s udatnym zlo se raditi.

By byl na radu pojal neudatneho,

radil by byl jemu netco strasiveho.

Ale Styr udatny udatne radiese,

a knezi ta rada nemila biese.

30

Vece Styr: «Ucin mi tak velky rov,

jenz by uzrel ves Chynov.

Budu se rad s Lucany biti

a v tom boji chci rad sniti.»

Knez jemu rov slibi uciniti,

35

Styr za kneze slibi u boj jiti.

Znamenajte, kaky byl to lid,

ze nebyl v nich nynejsieho lidu blud,

jiz netbaji, by cest u mese byla,

by se jemu jedno dedina plodila.

40

Ale oni nic o sbozi netbachu,

jedno jmene dobreho hledachu.

 

___________

kapitola 20

O prazskej vedi

Kdyz Styr vsecky Prazany sebra,

proti Lucanom se vybra.

A kdyz biese u jednoho dola,

jedna baba na Prazany vzvola

5

rkuc: «Nebude-li mezi vami ma rada,

stane se vsemu vasemu lidu vada.

Nahle jdete nad onu studnici,

obetujte bohom oslici

a kazdy jie netco snez.

10

A Styre, to ty dobre vez,

ze kneze Vladislava pobies

a jeho lidi vsecky zbies.»

 

___________

kapitola 21

Opet jina ved

V Lucsce take biese baba,

ta jmiese pastorka, jemuz diechu Straba.

Ta baba pastorku povede:

«Jaz vasi biedu dobre vede.

5

Ach, vase tuho, nebozi,

hnevaji se na vy bozi.

Kdyz na Styrsko pojedete,

ottud viec neotjedete.

Tu Lucsko kneze ostane

10

a ten rod viec nevstane.

Synku, kdyz vendes v Styrsko u boj,

prvy, ktoz te potka, tomu stoj.

Daj jemu oscepem malu sotku

a necin jemu nic zivotku!

15

Obe jemu usi urez

a schovati ji nehres.

Kdyz prizenes na sve drahy,

tehdy poznas vse sve vrahy.

Pred kon ucin to znamenie;

20

tohot v nuzi lepsieho nitce nenie.

Tomu znameni kriz deji,

jemuz se nynie blazni smeji.

Lucene jsu Prazanom dani,

a pro to budu koni jich tak svazani,

25

ze nemoci budu sobu hnuti.

Jedine tobe jest se s smrti minuti.

Act i jest viec sluti zbehem,

na Tursce nestyd se behem.»

 

___________

kapitola 22

O turskem boji tuto pravi

Kdyz na Tursko se voje snidu,

tu velmi v lity boj vnidu.

Ot jitra az do vecera

sta Vladislav a boj bera.

5

Az (se) vsak Styr k nemu i pribra,

knez Vladislav se k nemu vybra.

Lucanom tu Styr zle zde,

Vladislavovi hlavu ste.

Prazene Luceny tak tepiechu,

10

az potoci krvavi teciechu.

Ze vsech ujide jediny Straba

tu radu, jiz biese jemu dala baba.

A kdyz utece z toho boje,

jakz prijide do sveho domu a ssede s sveho ore,

15

(uzre), ze jeho zena dusi bere,

a coz dosiehne, to vse zdere.

Uzre u nie oscepovu ranu,

jiz pozna u boji ot sebe danu.

Poce se velmi diviti.

20

Vece: «Tiemto se chci lepe ujistiti.»

Uzre, ze usi nejmejiese,

an v tobolce je jmejiese.

I je se k hlave jiej meriti.

Primeriv vece: «Musim tomu veriti,

25

ze na me ma zena u boj vyjela

a ta me jieti chtela.

To jest byla pro to zdela:

neb jest mezi Prazany prately jmela.

I chtela jim pomahati

30

a muzi se chtela posmievati.»

Kdyz tomu nechces veriti,

prida k svatemu Jiri, mozes se tym ujistiti.

Neb na rajskem dvore mozes nalezti pisano,

coz o tom jest mnu poviedano.

35

Pro sve dobre ciny Styr

byl mil Cechom jako Taterom vyr.

Jesce Styrka vzpominaji,

jiz «necin se Styrkem» riekaji.

 

___________

kapitola 23

O smrti kneze zatecskeho

Neklan v Lucsko se uvaza

a na kneze Vladislavovu celed vztaza.

Vzvedev, ze ostavil syna mladeho,

vztaza na cloveka jeho milostiveho.

5

Jeden jemu Durynka ukaza.

Tomu jeho chovati kaza

rka: «Rozpominaj se na jeho otce ctneho,

jenz tobe cinil mnoho dobreho.

Chovaj ctne kniezete sveho

10

a bud vladar kraje postoloprtskeho.»

To detatko krasne velmi biese

a inhed z mladu kazane nravy jmiese.

Ten Durynk jako liska k lidem se klaniese

a o svem kniezeti lest kladiese,

15

kako by mohl jeho zabiti

a v dedinach panem byti.

V zime Durynk diete samo na led vyvede

a k rybam jeho na Ori privede

rka: «Hledaj, knezku, kdet ryby stojie,

20

patri, kako ti se brojie!»

A kdyz na ryby hlediese,

poklek hlavu dolov niciese,

slys, cot ten zly Durynk sde:

detatku bradatici hlavu ste.

25

I nese hlavu knezi do Prahy,

mine, by nesl jemu kolac drahy.

I je se s Nemec mluviti

a sam svu vieru chvaliti

rka: «Ja sem knezi memu veren byl,

30

a pro to sem jemu vzdy mil byl.

A tobe chci veren byti viece.

Ale ze sem slysal jej mluviece:

Kto chce v domu skody zbyti,

nedaj jiskre uhlem byti.»

35

Rka to, i vyne z podpazie hlavu,

jakz ji biese stal, jesce krvavu.

«Tat, Vladislavova syna hlava,

pro nehoz smrt bude tobe slava.

By byl dosel muzskeho stavu,

40

mnohy by Cech jmel krvavu.

Zaplatiz mi, svemu hrdine,

dada Postoloprty k dedine.»

Kdyz uslyse knez rec jeho,

kaza svazati Durynka zleho

45

rka: «Tobe sem jeho zabiti nekazal,

ale ctne sem tobe jeho chovati prikazal.

Jiz veri, ze dobre nebludi,

blazn jest, jenz cizozemcom dobre sudi.

Tobe sem jeho kazal strieci,

50

proc si smel kniezeci siji ssieci`?

Tu tobe chci v Cechach cest uciniti:

svu se ruku musis obesiti,

neb svym mecem musis se sam proklati,

nebo na takej skale stati

55

a dolov samemu spasti

a hlavu sobe slomiti.»

Uzrev Durynk, ze sirsie rady nenie,

zvoli sobe obesenie.

Kdyz jdiese Durynk s hradu,

60

diese: «Ach, kako sem jmel zlu radu!

Mniech, by mi bylo v Cechach dediny jmieti,

a jiz musi na dreve viseti.»

Bliz Prahy na jednej nive

obesi se sam Durynk na jive.

 

___________

kapitola 24

Ot Hostivita a ot Depolta

Neklan dva syny jmiese,

starsiemu Hostivit jme biese,

mladsi jme Depolt jmel,

ten Zlicsko za svoj vzal otdiel.

5

Jemuz tehdy diechu Zlicsko,

tomu po tom vzdechu Kurimsko.

Po tom Neklan s sveta snide,

jeho syn Hostivit na jeho stolec vnide.

Za toho casu sta se prihoda,

10

ze vsta Leva jeden z Vlatislavova roda.

I je se lidi k sobe sbierati,

chte lucskeho knezstva dobyvati.

Ustavi hrad na vysokej hore,

dopusti Prazany velikeho hore.

15

Knez Hostivit polozi lidi pred hradem,

aby je vylezali hladem.

Leva proti jim vynide

a s Prazany u boj se snide.

A kdyz Lucene svu horsi uzrechu,

20

pred Prazany na hrad jdiechu.

Kdyz jich mudre panie uzrechu,

sve muze takto prijechu:

po lonu se klepachu

a svym muzom velmi vzlachu

25

rkuc: «Semo, semo pojdete,

tuto se Prazan skryte!»

Pro tu hanbu se vratichu

a Prazany pobichu.

O panie, mudra, ctna zvierata,

30

otkud vam ta rada vzata,

jiz ste se hanby obranily

a muze smrti zbavily?

Snad ste byly slychaly,

ze medeske panie Cyrovi tez byly spachaly.

35

Pro taky klep nelepy

tomu hradu vzdechu Klepy.

Na tom hrade su ti sedeli,

donadz su otmeny neprijeli.

Ti k dedine Vratislav maji,

40

ti se po krasnem scite znaji.

Nosiet v zlate dve fijolniej orlici,

knezi Vladislavovi rodici.

 

___________

kapitola 25

Ot Borivoje, prveho krestana, tuto pravi

Knez Hostivit po tom snide,

Borivoj na otcov stolec vnide.

Tehdy Svatopluk u Morave kralem biese

a knez cesky jemu sluziese.

5

Jednu knez Borivoj prijede k kralovu dvoru,

kral jemu ucini veliku vzdoru.

Kaza jemu za stolem na zemi sedeti

a rka: «Slusie tobe vedeti,

ze neslusie pohanu

10

rovnu byti krestanu.

Sed se psy, to tve pravo,

ne kneze, ale nemudra kravo,

ze netbas na tvorce sveho,

za buoh jmaje vyra usateho.»

15

Knez, to uslysav, se zapole.

A jakz brzo by po stole

prosi krsta Borivoj ot Svatopluka krale, ot moravskeho,

a Mutudeje, arcibiskupa velhradskeho.

Ten arcibiskup Rusin biese,

20

msi slovensky sluziese.

Ten u Velhrade krstil Cecha prveho,

Borivoje, kneze ceskeho,

leta ot narozenie syna bozieho

po osmi set po devietidcat ctvrteho.

25

Kdyz knez Borivoj tak stav svoj zmeni,

svet potupiv, v svatost se promeni:

almuzny velike ciniese

a domy bozie staviese.

Prvy kostel v Hradci postavi

30

a svatemu Klimentu jej oslavi.

Druhy svate Marie na Praze,

ot velikych vrat inhed na draze.

 

___________

kapitola 26

Ot Svatopluka, krale moravskeho

Tuto chci moravske kroniky malo zajieti,

abych mohl k svej reci prijiti,

kako jest koruna z Moravy vysla,

povedet, kakt je ta zeme k Cecham prisla.

5

Kral moravsky ciesarovu sestru za sobu jmiese

a tej velmi nasilen biese.

Pro to ciesar nan jide

a kral moravsky s ciesarem v boj vnide.

Pohriechu kral boj ztrati

10

a zalostive se do Velhrada vrati.

Ciesar za nim do zeme pojide,

kral hanbu u pusci vnide

rka: «Radeji chci konvrsem byti

nez kralem a s neprately se nebiti.»

15

Pro to v lese prebyvase,

za obycej s pustenniky motyku kopase.

Po sedmi let kral s dluhu bradu

jide pred ciesarovu radu.

I je se na ciesare zalovati

20

rka: «Kniezata, racte posluchati!

Mu mi zenu otjal bez prava,

ana v jeho dvore jesce zdrava.»

Ciesar tej reci je se smieti,

a coz mnich mluviese, je se prieti.

25

Mnich poce mluviti,

ze chce toho svym mecem doliciti.

Kniezata mnicha neznajiechu,

a vsak jemu povedechu:

«Kdyzs tu rec smel na ciesare mluviti,

30

musis toho svym mecem doliciti.»

Mnich tej reci poce prositi roka,

ciesar vyvrze nan sveho soka.

Pojide ciesarov sok v okole a zpievaje

a na mnicha nic netbaje.

35

Mnich dosah mece sedacieho,

prete soku scit i sameho.

Ciesar, pozvav mnicha do sveho dvoru,

jide jemu u pokoru.

Kral Svatopluk da se ciesari poznati,

40

ciesar je se ve vsem znati.

Vrati jemu zemi i kralevstvie

i da Morave vse svobodenstvie,

a coz by mohl uherske zeme dobyti,

da jemu moc k svej moci osobiti.

45

V kratce krali Svatoplukovi zena snide

a kral vojensky na Uhry jide.

Uhri krale pobichu

a mnoho jemu lidi zbichu.

Kral pozvav kneze ceskeho

50

pred ciesare, postupi jemu kralevstvie sveho.

I opet jeho Uhri pobichu

a Moravan mnoho zbichu.

Tiem se kral poce velmi stydeti

a hanbu k svym nesme jeti.

55

I jide tajne na pusci

i by do sve smrti v tom husci.

Dnes na tom mieste mnisie peji

a tomu klasteru v Uhriech Zobor deji.

 

___________

kapitola 27

Ot Vratislava, otce svateho Vaclava

Po tom Borivoj s sveta snide

a z knezstva kralevstvie nebeskeho dojide.

Po nem Spytihnev prije stolec otce sveho.

Ten nebiese zivota silneho,

5

umre za veka mladeho,

ostavi knezem Vratislava, bratra sveho.

Ten poje zenu z Stodor dceru z kraje ceskeho,

tej diechu Drahomir z kraje zatecskeho.

Ta knieni pohanka biese,

10

dva syny velmi krasna jmiese.

Starejsiemu diechu Boleslav

a mlazsiemu Vaclav.

Ten tiche nravy jmiese,

pro nez vsem mil biese.

15

Protoz jej po otci knezem zvolichu

a Boleslava Boleslavem otdelichu.

Ale ze jesce knez Vaclav mlad biese

a zeme opraviti nemoziese,

porucichu jej svatej Lidmile,

20

bohu i vsem lidem milej.

Ta jest byla zena Borivojova

a hrabinka ze Psova.

Jemuz tehdy Psov diechu,

temuz pak Melnik vzdechu.

25

Neb pred Melnikem hrad biese,

ten sobe · · · · · · · · · · · · · · ·

· · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · ·

· · · · · · · · · · · · · · · · · · · · · Psovka diese.

Knieni Lidmile Drahomir zavidiese;

30

nebo sama vlasti chtiese.

Ta pozva Tumna a Komone,

slibi jima striebro a kone,

aby ji Lidmily zbavili

a tajne ji zadavili.

35

K niej se chtiece prisluziti,

slibista to uciniti.

 

___________

kapitola 28

Ot svate Lidmily, prve krestanky

Svata Lidmila knezem vladiese

a dvorem v Tetine sediese.

A pro to, ze svata Lidmila

mnohym lidem byla mila,

5

jedny krestanske deti

vsicku tu rec dachu jej vedeti,

co Drahomir umluvila,

coli sta ta dva slibila.

Znamenavsi svata knieni,

10

co jiej zla nevesta mieni,

je se k smrti pripraveti,

prve sirotkom sluzby poplatiti.

Kdyz v nabozenstvi prebyvase

a smrti dobrovolne zdase,

15

Tumna a Komon prijedesta

a pred dvorem sedesta.

Knieni veduc, ze ji chceta zabiti,

kaza jima pred se jiti.

Na sve nevesty zdravie vztaza

20

a jeji potrebu jima dati kaza.

Toho dne je zpoviedati

a smrti nabozne cakati.

Te noci ta zla komnatu na knieni vyrazista

a tu svatu knieni zavojem zadavista.

25

Tak ta pohany certu se dostasta

a svatu Lidmilu k bohu poslasta.

 

___________

kapitola 29

O svateho Vaclava materi

Drahomir se v syna uvaza

a na kmetech prava potaza,

komu by bylo zemi opraveti,

donadz by knez nemohl sobe rady dati.

5

Kdyz se kmetie potazachu

a jiej to za pravo dachu,

aby sveho syna chovala

a dotud zemi opravovala,

donadz by knez svych let nedosel

10

a jeho pravy smysl neprosel,

Drahomir je se pohanstva ploditi

a vsecko krestanstvo z zeme puditi.

A kdez zaka nebo krestana premoziese,

zivu jemu nelze byti biese.

15

K tomu ji jejie zlob pripudi,

ze pohany na krestanstvo vzbudi.

Prostred Prahy taky boj vzechu,

az krvavi potoci teciechu.

S obu stranu mnoho zbitych leziese

20

a ona to rada vidiese

rkuc: «Na tom preji smrti mym pohanom;

aby se umensilo moci krestanom.»

Kdyz knez Vaclav k letom prijide,

z sve matere moci vynide.

25

Vece: «Matko, sedi na svem vene,

ke mnet slusie zeme opravenie!»

I je se zeme opraveti

a domy bozie kaza otvareti.

Zakovstvo v zemi navrati,

30

jez biese vypudila jeho mati.

Bozi cest v zemi plodiese,

kupuje pohanske deti krstiese.

Ke msiem oplatky sam peciese,

vdoviciem drva z lesa nosiese.

35

Po svatych v noci bos chodiese,

az mu po ceste z noh krev teciese.

Zeny nikdy nejmel,

ale sirotky za dietky jmel.

Zaltar pod pazi vesdy nosiese

40

a sve komorniky zaltari zucil biese.

Panose jeden pred nim lehase,

ale tomu skorne szuje utierase.

Tomu komorniku Podiven jme biese,

ten v nabozenstvi kneze tepiese.

 

___________

kapitola 30

O boji svateho Vaclava s kurimskym

Uzrev knez zlicovsky Radislav,

ze jest tak pokoren knez Vaclav,

nemne, by se smel braniti,

i je se v zemi skoditi.

5

K tomu jej jeho nemudrost pripudi,

ze vse Zlicsko proti jemu na vojnu vzbudi.

I je se zitomirskeho dvora dobyvati

a knezi Vaclavovi pletichy davati.

Mylese se v tom zlicsky knez!

10

Neb to ote mne kazdy dobre vez,

ze dobrodruzske jest znamenie

tisi skutci a pokorne mluvenie.

Neudatny neumie, jedno lati,

dobry da se u prihode znati.

15

To sobu knez Vaclav dobre pokaza,

kakoz biese tich, vsem na vojnu jiti kaza.

Kdyz knez Vaclav z Prahy vyteze,

knez zlicsky proti jemu poteze.

Knez Vaclav vida, ze se boji sniti,

20

po poslu je se knezi Radislavovi mluviti:

«Kteryz cti a uzitka zada,

tomu se slusie biti, to ma rada.

Pro to mne a tobe slusie se biti

a nedajmy lidu u boj jiti.

25

A kteryz mezi nama ostane,

ten v obojim knezstvi knezem bude.

Obojemu vojsku kazmy s mirem stati,

a ni mne, ni tobe pomahati.»

Radislav neveda, co tomu uciniti,

30

pro hanbu musi tu rec podleci.

V tu dobu radeji by na Zlicsku byl,

aby toho, jemuz pletichy davase, zbyl.

Vynidesta dva kneze z svych lidi,

slys, kakot je boh sklidi!

35

Kdyz Radislav bliz kneze Vaclava biese,

uzre, ze knez Vaclav kriz zlaty na cele jmiese

a dva anjely s obu stranu jeho.

Uzrev to Radislav, uzese se kneze ceskeho.

Radislav skoci s kone sveho

40

i jide na milost jeho.

Knez Vaclav prije jeho k milosti

rka: «Bato, nechaj meho, mej v svem dosti!»

Prebyv s nim v Zitomiri,

o vse dobre s nim se smiri.

 

___________

kapitola 31

Ot ciesare a o svatem Vaclavovi

Sta se, ze ciesar pozva kniezat k dvoru,

knez Vaclav jide k tomu sboru.

Kdyz kniezata spolu biechu,

knez Vaclav zapozdi pohriechu.

5

Ciesar, rozhnevav se na jeho dluhe modlenie,

ucini to ustavenie:

ktoz by proti knezi ceskemu vstal

nebo jemu miesto dal,

beze vsie reci hlavu jemu stieti

10

a detem jeho vse dediny otjieti.

A kdyz ciesar s kniezaty v rade sediese

a rozlicne prihody sudiese,

knez cesky vstupiv, k kniezatom zdravie vzda.

Ciesar proti jemu s veliku cti vsta,

15

na svej stolici jej posadi,

kniezata okolo neho zsadi.

Pak se je ciesar kniezatom omluvati

a rka, ze se jinak nemohlo stati.

«Videl sem u neho kriz zlaty,

20

po nemz vede, ze jest clovek svaty.

Anjele bozi s nim jdiechu

a mne velmi hroziechu.

Pro to sem se nesmel obmeskati,

musil sem proti nemu vstati.»

25

I je se ciesar kneze Vaclava prositi,

aby prietel jeho racil byti

a z jeho klenotov vzieti,

coz by jedno racil jmieti.

Tehdy svaty knez, o jinem nic netbaje,

30

ale to za najlepsie jmaje,

vze svateho Vita ruku,

jenz pro buoh trpel veliku muku.

Tehdy ciesar z sve milosti

vsie roboty zemi zprosti.

35

Knez se je na Praze kostela ciniti,

aby mohl ctne svateho Vita schovati.

 

___________

kapitola 32

Ot svateho Vaclava smrti

Bratr jeho je se jemu zavideti

i myslese, kako by mohl zemi obdrzeti.

Nemoha jemu jinak uciniti skody,

pozva jeho do Boleslavi na hody.

Krscenie svemu synu zamysli,

5

a jmaje veliku zlob na mysli.

A kdyz u bratra knez Vaclav prebyvase,

jeden bohobojny clovek kon osedlany jemu davase

rka: «Vskoce na kon, zen pryc v skore,

dobydlis se u sveho bratra hore.

10

Jiz te tvoj bratr chce zabiti.»

· · · · · · · · · · · · · · · · · · · · ·

K tomu jemu knez otpovede:

«Tot ja, bato, dobre vede.

Z tve viery dekuji tve milosti,

15

ale jiz sem byl ziv prielis dosti.

Kdyz pro buoh nemohu nic jineho trpeti,

ale tu smrt pro tvorce meho chci mile trpeti.

Vypimy tu ciesi na cest Michalu svatemu,

aby nase duse prinesl k kralevstvi nebeskemu.»

20

A tu ciesi on mieniese,

o niez syn bozi mluviese:

«Mozte-li z te ciese piti,

jiz cas mne jest vsicku vypiti.»

Rek to, poce otpuscenie brati

25

rka: «Viec mi vas zde jest nevidati.»

Vstav na modlitvu, k cerekvi jdiese

a tu Boleslav s svymi jeho streziese.

Kdyz knez Vaclav uzre bratra sveho,

poce jemu dekovati ze vseho dobreho.

30

Tehdy Boleslav vece,

potrhna z noznic mece:

«Bato, ja tobe vzdy rad sluzi

a nynie takto tobe posluzi:

bude tuto konec tvym recem.»

35

I da jemu u vrch lba mecem.

Taka hroza Boleslava poje,

az jedva bratra koze doje.

Vsak ute ucho svatemu Vaclavovi

a inhed vypade z ruku mec Boleslavovi.

40

Svaty knez je se mluviti

rka: «Bratr, tot bych mohl otplatiti.

Ale tolikot mi je moj tvorec mil,

zet bych tve krve pro ves svet neprolil.»

Rka to, mec bratru vrati

45

rka: «To, coz si pocal, rac dokonati!»

I klece v cerekvi na praze.

Boleslav se k bratru priraze,

je se na lidi volati,

by jeho zabiti chtel, je se zalovati.

50

Kdyz u cierkve na praze kleciese

a svu dusi u boziej ruce poruciese,

Hnevisa a jeho bratrie priskocichu

a tu svatu dusi s telem rozdelichu.

To se sta ot narozenie syna bozieho

55

leta po devieti set po dvudcat osmeho.

Ale ze Boleslav pro krscenie byl ucinil kvas,

tomu synu pro prihodu vzdel biese Strachkvas.

Nebo ktoz su byli vinni tu smrti kneze svateho,

trpeli su mnoho zleho.

60

Hnevisa se s konem propadl,

bratr jeho malatovstvem se rozpadl.

Z jich rodu zle nemoci jmievaji

a druzi se na kazde leto vstiekaji.

Kdyz snide svaty Vaclav,

65

by knezem bratr jeho, lity Boleslav.

Toho leta ciesar, mste svateho Vaclava,

jede na kneze Boleslava.

Boleslav poce (proti) jemu jiti,

ale pro sve hriechy nemoze dobre projiti.

70

Ciesar Cechy bojem pobi

a zemi v dan porobi.

Knezi u dvora sveho kaza (urad) jmieti,

kotel nad ohnem kaza drzeti.

Buoh svateho Vaclava chte svatost ohlasiti,

75

poce skrze neho velike pomoci ciniti.

Uzrev Boleslav, ze se boziej moci nemoz protiviti,

i poce v svatost sveho bratra ot polu veriti.

Po trech letech kaza jeho do Prahy prinesti

a u svateho Vita v kostele tajne jej pohresti.

80

Kdyz to svate telo do Prahy nesiechu,

na dvu miestu telem hnuti nemoziechu.

Dve rece bez mostu a lodi prejechu,

vezni s okovami z zalare vynidechu.

Rany jeho vse zacelely biechu,

85

ranu jeho jednu jako novu vidiechu,

jiz lity bratr byl ucinil

· · · · · · · · · · · · · · · · · · · · ·

A usko, jez byl utal, toho nebiese.

90

Ale svaty Vaclav sestru Pribyslavu jmiese,

ta svata dievka knezi povede:

«Jat sveho bratra ucho zjevenim bozim vede,

ze usko svate mezi stenu a drevem do te doby lezalo,

tu, kdez se bylo to zle dielo stalo.»

Nalezse ucho, k hlave pricinichu,

95

tak pricele k hlave, az se vsickni podivichu.

Knez jeden tu biese,

ten s velikym placem prosiese,

aby jemu sveho tela racil udeliti.

Slibi, ze jemu chce tiem naboznejie sluziti.

100

Inhed se (je) jeden nehtek viklati.

Vzem jej, je se jemu dekovati.

Jiz tu biechu, vsickni bohu chvalu vzdachu

a to svate telo schovachu.

105

Boleslav znamenav, co zavinil,

za svu dusi Strachkvasa, syna sveho, mnichem ucinil.

Ale nejmel-li je pokanie praveho,

malo by mu spomohla svatost syna jeho.

Pak knez Boleslav kaza zemanom u Boleslavi mesto zditi,

110

o to se zemene jechu raditi.

Po recniku knezi v tom otpovedechu

a toho uciniti nerodichu.

Knez povede jich recniku:

«Beda tobe, moj stary vinniku!»

115

Sam jemu ihned ste hlavu

i vrze za se tak krvavu.

Vskociv na pen, je se mluviti:

«Kto mi se chce protiviti?»

Pani se knezi pokorichu

120

a Boleslav zdi ohradichu.

 

___________

kapitola 33

Ot Boleslava scedreho tuto pravi

Pak Boleslav lity snide,

jeho syn Boleslav na stolec vznide.

Poluci se svaty ze zleho

a milostivy z liteho.

5

Kostelov dvadceti v Cechach ucini

a mesto Mlady Boleslav ustavi.

Almuzny velike ciniese

a krestanstvo velmi plodiese.

Jmiese sestru devojnu, tej diechu Mlada,

10

ta biese boziej cti velmi rada.

Ta jede do Rima v kniezeciej draze

i doby biskupstva u Praze.

Ta zakon svateho Benedichta do Cech prinese

a k svatemu Jiri mnoho panen snese.

15

Prvy biskup mnich, ten Sasic Detmar sloviese,

druhy, svaty Vojtech, ten take mnich biese.

Otec jeho jme Slavnik jmiese,

matka jeho Strezislava biese,

sestrenec knezi zlicskemu biese.

20

Slavnik ten v Lubici dvorem sediese.

Toho syn svaty Vojtech biskup biese,

ale cti netbajiese,

Strachkvasovi mnichu biskupstva postupiti chtiese,

ale Strachkvas nerodiese.

25

Tehdy svaty Vojtech povede:

«Synku, ja to dobre vede,

ty nynie moha, nechces se cti prijieti,

po tom budes chtieti, nelzet bude jmieti.»

Svaty biskup chtiese lid ot pohanskych obycejov otvesti

30

a chte k krestanskym privesti,

aby u prave manzelstvo vstupili

a pohreb u svatych jmeli,

aby trhu v nedeli nedieli,

lidi robotnych nejmeli.

35

Kdyz kopriv z sve zahrady nemoze vypleti,

musi vsi zemi zakleti.

Zaklev zemi, svaty Vojtech do Rima jide

a proti jeho voli Strachkvas na biskupi stolec vznide.

A kdyz jeho na biskupi stolec svetiechu

40

a knezie okolo neho stojiechu,

cert v Strachkvasa vstupi,

a donadz me dusi v sobe, ottud nevystupi.

Pak svaty Vojtech se do Cech vrati,

otklev zemi, jide do Polan, chte tam kazati.

45

Opet zaklev zemi, do Prus jide,

ottud s korunu mucennikovu k bohu dojide.

To se sta ot narozenie syna bozieho

po devieti set po devietidcat sesteho.

Ciesar jeho smrti Cechy vzvini

50

a bez jich dieky Teddaka biskupem ucini.

Knez Boleslav snazne bohu sluziese,

a pro to se jemu vesde dobre dejiese.

Polany pevne pobi

a vsie zeme az do Krakova doby.

60

Na Krakove posadku posadi

a jine tvrze Cechy osadi.

Neb svoboda velika biese,

a pro to cest i sbozie jmiese.

 

___________

kapitola 34

Ot Boleslava skupeho slepeho

Pak svaty slechetny Boleslav snide,

po nem syn jeho skupy Boleslav vznide.

Ten nerodi ztravy do Polan Cechom davati,

a pro to polsku zemi i vsi svu cest i zivot ztrati.

5

Polene na Cechach u Polsce vsech tvrzi dobychu,

a coz tam bylo Cech, ty vse zbichu.

Boleslav do Polan jide

a svu skodu s Polany u mire snide.

Mezka, knez polsky, pozva na hody kneze ceskeho

10

a za pravym mirem kaza vylupiti oci jeho.

Hledaj, cemut se hodi taka skupost!

Pravy jest blazen, jenz ji jma za mudrost.

Hledaje knez cesky cizieho obeda,

i potka jej jeho bieda.

 

___________

kapitola 35

Ot Oldricha a Jaromira

Knez Boleslav pro veliku bolest s sveta snide

a Mezka silne do Cech vnide.

Boleslav slepy dva syny jmiese,

Oldrich starejsi, mlazsi Jaromir sloviese.

5

Tehdy Oldrich u ciesare dvoriese,

ale Mezka mnoho zlata jmiese,

Oldricha u ciesare kupi,

pro to na ciesare vestek lid vzupi.

Jaromir jesce mlad biese,

10

vsak zeme rad braniti chtiese.

Ale jimz biese uciniti, netbachu,

jedno ze ot neho striebro brachu.

Mezka Oldricha u vezi jmiese

a hladem jeho muciese.

 

___________

kapitola 36

O Vrsovskych zlych nevere

V tu dobu Vrsovci najmocnejsi biechu,

Kochana mezi sobu za starostu jmiechu.

Tehdy, kdyz Mezku silna v zemi uzrechu,

nemudru velmi radu vzechu

5

rkuc: «Dohubimy kniezeci plod!

Tiem cinem bude nas slovuten rod.

Budem kniezaty jako v sachy hrati

a ot kazdeho budem dary brati.

Cizi knez bude se nas bati:

10

nebo, chcme-li, mozem z sebe kneze dati,

nebo, chcemy-li, mozem bez kneze byti.

Pro to nedajmy kniezeciemu plemeni vzniti!»

Kdyz to Vrsovci mluviechu,

velmi zlu radu jmiechu.

15

Snad toho nevediechu,

ze kniezata se vsech stran jmiechu,

jichz kazdy zeme uziti chtiese.

A vsak ciesar v svej moci biese.

Nemudri Vrsovci toho se vseho nebojiechu,

20

a pro to sveho kneze Jaromira jechu.

Na veliku horu kneze vzvedu

a k jednej lipe jej privedu.

K tej sveho kneze privazachu.

Avech, kako se zle potazachu!

25

Pocechu jim spileti

a jako k cili sipy k nemu strieleti.

Ale toho ijeden nevedel,

ze jeho svaty Jan krstitel slanel.

V svateho Jana huni sipi tciechu

30

a kniezecieho tela nedotkniechu.

Knez v tom lese dva lovce jmiese,

jeden Hrivec, druhy Hovora sloviese.

Hrivec s Vrsovci drziese,

Hovora hospode veren biese.

35

Hrivec kneze zradil biese

a ten jeho najviece muciese.

Hovora, kdyz tu rec vzvede,

u Praze vernym vsem povede.

Rku: «Nemozem tomu co uciniti,

40

ani viemy, kamo jiti.»

Hovora vece: «Budut trubiti

a k trube nemeskajte jiti!»

Hovora Vrsovcom se pokaza

Hrivec nan jako na neverneho ukaza.

45

Prosi, aby nedali Hovore zivu byti,

Hrivcovi jej kazachu obesiti.

Hovora je se jich prositi,

aby jemu prieli trikrat zatrubiti.

Hovora se je trubiti

50

a po trubeni je se mluviti:

«A, beda mne nebohu,

vizi, ze ziv byti nemohu.

Kmosku, do tebe mi viery se nadieti,

tobe poruceji me deti.»

55

Vrsovci se jemu smejiechu

a Prazane se k nim po trube bliziechu.

Druhe jemu trubiti kazachu

a provaz jemu na siji vzvazachu.

Hovora je se druhe trubiti

60

a za dusi boha prositi.

Velmi dluhy pater jmiese;

nebo jemu toho treba biese.

Hrivec vece: «Kmosku, nerod toliko blesti,

rac vyse na dub vlesti!»

65

A kdyz tretie trubiese,

okolo siroce hlediese.

Jednot Prazane vyniku

a na Vrsovce kriku,

Vrsovci se rozbehu

70

a tu nektere jechu na behu,

jine po lesu stihachu

a nemile je postrihachu.

Kochan tehdy nevediese,

koliko kur doma jmiese;

75

neb se pod skalu v zemi vry,

pohriechu ten se tu skry.

Kneze ot lipy otvazachu

a to miesto znamenachu.

Na tom mieste pak oltar ustavichu

80

a po tom tu svatemu Janu kostel ucinichu.

Hovora Hrivce na beze podesi

a tiemz lykem na temz mieste kmoska obesi.

Pani Hovore z viery dekovachu

a pod Velezi bliz ves jemu k dedine dachu.

 

___________

kapitola 37

Kak svaty Jan Oldricha zprosti

Kochan zbyv v tu hodinu,

obrati na kneze vsi vinu

rka: «On je zradil bratra i otce sveho,

ot nas vernych dostojen jest vseho zleho.»

5

I naleze tu radu,

aby cinili mezi kniezaty svadu,

rka: «Budu ny za lidi jmieti

a nase kniezata, ac budu chtieti,

nemoci budu nem nic sdieti.»

10

Knez Mezka doby prazskeho hrada

a vsie zeme krome Vysehrada.

V tu valku Kochan s pokojem sediese,

ale svym na skodu Mezce tajne radiese.

Vece Kochan Mezce, knezi polskemu:

15

«Chces-li ty knezstvi ceskemu,

musis prve Oldrichovi hlavu stieti.

Toz teprv budes v Cechach pokoj jmieti.

Jesce nekteri k nemu caku jmaji,

a protot o tobe nic netbaji.

20

Ale kdyz jeho nebude,

v tobe vsecka nase nadeje bude.»

Kdyz Kochan Mezce to da vedeti,

po poslu kaza Oldrichovi hlavu stieti.

Kdyz Oldrich vzvede, ze zajtra chtie mu hlavu stiet

25

neveda, co sobe sdieti,

je se svateho Jana krstitele prositi,

aby jej jako bratra racil zprostiti.

Svaty Jan inhed Oldricha v Oldrisi postavi

a knez Oldrich pak na tom mieste kostel jemu upravi.

30

Ktozt je v Oldrisi byval,

ten je kostel, ale pusty vidal.

K knezi se tajne verni sebrachu

a tajne se pred Prahu brachu.

 

___________

kapitola 38

O zrazeni pastusiem

S pastuchu se smluvichu

a dobry jemu dar dati slibichu.

A by jim chtel Prahu zraditi,

slibi jim to uciniti.

5

Kaza jim na Strahove stati

a sve truby cakati.

Pro to, ze na tom mieste strazi jsu jmeli,

pro to tomu lesu jsu Strahov vzdeli.

Zajtra, chte pastucha stado vyhnati,

10

je se na vratneho volati.

Kazav sobe most spustiti,

je se naramne trubiti.

Cechove na Prahu vzbehnu

a Polaci ote vseho sbehnu.

15

Cechove prostred hradu stojiechu,

malo jich biese, pro to za Polaky nebeziechu.

Cechove se neozrechu,

druzi nazi se s strane plaziechu.

Pastucha sam na ne volase,

20

Polakom se za nimi tisic orov zdase.

Oldrich Mezku z zeme vypudi,

Kochan se ke knezi na sluzbu pripudi,

sam se veren ve vsem cine,

kneze Jaromira proti jemu vine.

25

Tolik Kochan na Jaromira k bratru soci,

az i kaza knez bratru vylupiti oci.

Jaromir bratru povede:

«Jaz to, bato, dobre vede.

O svem si ume toho neucinil;

30

nebos mne proti sobe ni v cemz neuvinil.

Vsak me mej za verneho

a Kochana za neverneho.

Sukne kosile blizse nebyva

a nemudry pro daleke blizsich zbyva.

35

Vrsovci se neslupi,

kdez mozes, tu je tupi!»

Kochana tato rec dojide,

vzem oscep, pod chysku vjide.

I je se kneze Jaromira strieci.

40

A kdyz sede na potrebnej veci,

hanebne prokla verneho,

kneze Jaromira ctneho.

 

___________

kapitola 39

O svatej peti bratri

Toho casa ceskych mnichov sest,

poznavse tohoto sveta lest,

u polskem lese sediechu.

Zelice za obycej jediechu,

5

chleb po riedku jmejiechu,

jahly na veliku noc jediechu,

masa, syra, vajec i jmenovati nechtiechu.

Rohoze za posteli jmejiechu,

hlave kamen za podusku kladiechu,

10

hroznym bitim se na modlitvach tepiechu.

Riedko kdy co mezi sebu mluviechu,

jedno kdyz bic v ruce drziechu,

tehdy takto diechu:

«Otpustis-li mi, hresis,

15

tepa dobre k bohu me stezis.»

Tehdy Mezka, polsky knez bohaty,

vzvedev jich zivot svaty,

poslav k nim posla verneho,

da jim sto hriven striebra cisteho,

20

aby jim sve chudoby zbyli

a zan snazne boha prosili.

Uzrevse striebro, mluviti se jechu,

jiz u pol letu k sobe mluvili nebiechu,

rkuc: «Toto jest dusi zatopa

25

a do pekla nahla stopa.»

A pro to o nem nic netbachu.

Sesteho z sebe, totis Barnaba, poslachu

rkuc: «Ktoz se toho pridrzi,

boha u priezni neobdrzi.»

30

I vratichu knezi striebro opet

a tu osta bratruov pet,

Benedicht, Matej, Jan, Kristin, Isaak jim dejiechu,

Barnaba s striebrem poslali biechu.

Zlodejie na ne prijidechu,

35

a kdyz koli v chysky vnidechu,

jechu se striebra hledati.

A kdyz jim nejmiechu co dati,

peti bratri po dluhych mukach hrdla zrezachu

a tak je k bohu poslachu.

40

To se sta ot porozenie syna bozieho

leta po tisic ctvrteho.

 

___________

kapitola 40

O Oldrichove Primde

Tehdy se sta, ze knez Oldrich loviese

a sam u pustem lese bludiese.

A kdyz v tuhach biese

a okolo sebe zriese,

5

uzre, nalit stoji dospely hrad.

Knez chtiese k nemu velmi rad,

ale cesty nejmejiese

a okolo hlozie huste velmi biese.

Ssed s kone, mecem cestu proklesti

10

i poce po ostrvach v hrad lezti.

Neb se nemoziese nikoheho dovolati,

a by v nem lide byli, nemoze znamenati.

A most vzpodjat biese

a hrad zed tvrdu okolo sebe jmiese.

15

A kdyz knez s usilim v hrad vnide

a vsecky kleti zjide,

zetlele rucho vidiese,

a vsak i cloveka na nem nebiese.

Sbozie velike a vina mnoho naleze.

20

Ohledav hrad, kudyz byl vlezl, tudyz sleze.

Pak knez da hrad panu, tomu Priema diechu,

pro to tomu hradu Primda vzdechu.

Proc ten hrad u pusci byl postaven,

procli jest byl pust ostaven,

25

tak ze i cesta k nemu nebyla,

proc se to stalo, kronika nemecka me jest naucila.

Tu sem cetl, ze z Aldemburka hrabie mlady biese,

ten v ciesarove dvore za obycej stojiese.

I poce ciesarovnu milovati

30

a ona, by jej milovala, je se jemu zjevovati.

Snubiti jie u otce nesmejiese;

nebo jiej roven nebiese.

A tak milosti nziese

a ciesarovna take pron tuhu schniese.

35

K tomu jej pripudi silna milost,

ze jej nadjide taka vilost,

jez tako pri takych byva;

neb riedko kto tajne milosti dobrym uziva.

Ciesarovi sve hrabstvo proda.

40

A kdyz jemu ciesar penez doda,

je se po pustych lesiech tulati

a slicneho hradisce hledati.

Nalez horu, je se hradu staveti.

Postaviv hrad, je (se) ztravu voziti,

45

jiz by mohl za sto let ziv byti.

Dospev jim vsiem, kaza vse delniky zbiti.

Pak vsicku celed v jeden dom vludi,

zaprev zezze vsecky lidi.

To ucini pro tu radu,

50

aby zadny nevzvedel toho hradu.

V tom jest zlu radu jmel,

ze nikomemu veriti nesmel.

Po tom ciesarovnu unese

a na svoj hrad tajne ji vznese,

55

na nemz jest sam s samu za pet let tajne sedel,

az jeho izadny clovek nevzvedel.

Sta se, ze ciesar v Rezne dvorem biese,

vyjev na lov, sam po lesu bludiese.

Neveda, co sobe zdieti,

60

zadaje, by mohl nekde ves uzrieti,

po potoku poce nahoru jiti,

az se jemu uda pod ten hrad podjeti,

na nemz jeho dci s jeho zetem biese.

Uzrev, pojede k mostu spiese.

65

I poce prositi,

by jeho racili pustiti.

Neb jiz tri dni nejedl biese

a desc studeny nan jdiese.

Hoste na hrad pustista

70

a jakz mohuce najlepe jej uctista.

Neb jiz vdek clovek prisel,

a protoz jeho hrabe uctil.

Neb jiz pet let cloveka nevidela biesta

a noviny rada vzvedeti chtiesta.

75

I jesta se o ciesarovi tazati,

on jako o jinem o sobe krive poce otpoviedati.

Neb ciesar, je dobre znaje,

mluviese, jako o ciesarovi nic netbaje,

rka: «Ci toho nevieta,

80

ze jest ssel s tohoto sveta?»

Ciesarovna otpovede:

«Avech, kak to rada vede!

Neb toho jemu preji rada,

aby se memu milemu nestala vada.

85

Tehoz bych prala vsemu rodu memu,

abych tiem ucinila mir memu milemu.»

Otsed ciesar s hradu, na vojnu zapovede

a kniezatom sveho bezdecneho zete povede.

S usilim cestu k hradu proklestichu

90

a pred hradem se polozichu.

Ciesar kaza zeti povedeti

rka: «Slusie tobe to vedeti,

zet sem jed chleb tvoj.

Ale ze jsi ty bezdecny zet moj,

95

na zivot ti otpoviedaji

i o dceri nic netbaji.»

A kdyz se hrabi braniti biese,

cim by se branil, nejmejiese.

Neb vsecky tetivy zetlely biechu,

100

a z ceho by jine ucinili, nejmejiechu.

Jiz hrad na ztraceni biese,

by se byla nedomyslila spiese

na zabradlech stati

a tako volati:

105

«Vezte, ze po mem milem nechci ziva byti,

nezabiete-li mne, chci se sama zabiti.»

Kniezata se za ni k ciesarovi primluvichu

a jima milosti dobychu.

Hrabie s ciesarovnu pred ciesare jide,

110

vzpodjem most, se vsiem sbozim hradu otjide.

Pred sieni vse sve klenoty besta schovala,

jedno ze se sama na ciesarovu milost dala.

A tak ten hrad byl opustel,

az nan knez Oldrich byl vznel.

 

___________

kapitola 41

Ot Oldricha, kneze slechetneho, a o Kochanovi

Knez Oldrich, rozpomanuv se na smrt bratra sveho

a poznav lest Kochana neverneho,

vece mu: «Tys me zbavil bratrce meho,

ja te zbavim zivota tveho.»

5

Vyrezav jemu jazyk, kaza mu oci vylupiti

a za ziva kaza mu treva vyvlaciti.

Vrsovci to vidiechu

i primluviti se nesmiechu.

Kochan, kdy okolo sochy chodiese

10

a sam z sebe treva tociese,

na svoj rod poce tuziti

a lidem tako mluviti:

«Neufaj ijeden do rodu velikeho

ani do smysla hlubokeho.

15

Knez v svej zemi po nenahlu vse uchodi,

ma mi zlob prave toho dohodi.

Mniech ztepa vse kniezata,

protoz mi dana zla otplata.»

 

___________

kapitola 42

O sedlcie knieni Bozene

Knez Oldrich o Postoloprtiech loviese.

Kdyz skrze jednu ves jediese,

uzre, ze sedlska dievka na potoce stase,

bosa i bez rukavov rucho prase.

5

Ta sedlka krasna velmi biese

a k tomu ovsem stydlive nravy jmiese.

Poce se jejie krase diviti stoje

a inhed ji za knieni sobe poje.

Ta knieni slechetna velmi biese,

10

sobe jme Bozena jmiese.

Pani jemu pocechu z toho za zle jmieti,

knez vece: «Pani, racte slyseti!

Z chlapov slechtici byvaji

a slechtici casto chlapy syny jmievaji.

15

Nebo ostarale striebro slechtu cini

a casto slechtice chudoba sprostenstvim vini.

Vysli smy vsichni z otce jednoho

a ten se cte slechticem, jehoz otec jmel striebra mnoho.

A kdyz jest tak slechta s chlapstvem smiesena,

20

budet Bozena ma zena!

Radeji se chci s slechetnu sedlku cesku smieti

nez kralevu nemecku za zenu jmieti.

Vret kazdemu srdce po jazyku svemu,

a pro to Nemkyne mene bude prieti lidu memu.

25

Nemkyni nemecku celed bude jmieti

a nemecky bude uciti me deti.

Pro to bude jazyka rozdelenie

a inhed zemi jiste zkazenie.

Pani, neviete dobra sveho,

30

lajice mi z manzelstva meho.

Kde byste recniky brali,

kdyz byste pred knieni stali?»

Kdyz z Bozeny syna jmel,

tomu byl Brecislav vzdel.

 

___________

kapitola 43

Ot kneze Brecislava, zete ciesarova

Po tom knez Oldrich s sveta snide,

syn jeho Brecislav na kniezeci stolec vznide.

Toho casa Otta biely ciesarem biese,

ten dcerku krasnu velmi jmiese,

5

tej krase divit se kniezata k dvoru jezdiechu

a jiz po vsem svetu o jejie krase mluviechu.

Te v klastere svetsky chovachu

a tomu klasteru Svin Brod riekachu.

Kdyz knez Brecislav ji tu vzvede,

10

mezi panici takto povede:

«Nebo te dievky dobudu,

nebo sveho zivota zbudu!»

Do klastera jede jezdecky,

ale klaster vybi vojensky.

15

Jitka ciesarovne diechu.

A kdyz Cechy v klaster jdiechu,

Jitka v sarlatnej kapici

skry se za oltarem v kaplici.

Knez Jitku z klastera vyvede

20

a po tom s ni na kon vsede.

Bradaci retezem vrata prepechu

a za tiem k odeni dospechu.

Kdyz se konvrsi s lidmi snidechu,

proti knezi mocne pojidechu.

25

Knez silne seciese,

Jitka vezdy jako repik se jeho drziese.

Nektery konvrs bez ruky stojiese,

druhy bez nohy leziese,

treti pres ves chrbet sadel jmiese,

30

ctvrty jiz bez duse leziese.

Retez velmi tlusty mecem prete knez Brecislav,

vynide s Jitku z dvoru zdrav.

Ciesar, kdyz to vzvede,

na vojnu zapovede.

35

Je se prisahati,

ze jeho stolec musi u Boleslavi stati.

Brecislav, kdyz to vzvede,

zemanom takto povede:

«Treba-li se jemu v Cechach vsteci,

40

a ja budu v Nemcich zeci!»

Knieni, kdyz tu radu vzvede,

mudre velmi knezi povede

rkuc: «Nebyla by to dobra rada,

stala by se pro to vetsie svada.

45

Ja pojedu proti otci memu,

snad to privedu k skonceni dobremu.»

I jede knieni proti otci svemu

i poce dobyvati milosti svemu milemu.

Ciesar nechtiese po jejiej voli uciniti

50

rka: «Nechci sve prisahy zrusiti.

Prisahl sem, ze musi moj stolec u Boleslavi byti,

dal-li bych mu milost, musil bych to zrusiti.»

Dci vece: «Snadno jest toho popraviti!

Daj mne stolec, jat jej tu chci postaviti.»

55

Podle te rady kaza svoj stolec u Boleslavi postaviti,

knezi kaza k sobe prijiti.

Ktoz jest u Boleslavi byval,

ten jest, ac chtel, ten stole vidal.

Tehdy za veno ciesar zeti svemu,

60

Brecislavovi udatnemu,

rka: «Kdyz ciesar k dvoru pozove tebe,

pust ohen za mili okolo sebe.»

To viec kniezata ceska za pravo vzechu,

a pro to orlici plamennu na scite nosiechu.

 

___________

kapitola 44

Ot svateho Vojtecha prenesenie

Pak knez, chte pomstiti deda sveho,

jide na Mezku, kneze polskeho.

Mezka proti nemu mocne vynide

a v tom boji Mezka snide.

5

Ot Cech az prave do Hlohova

neslysal by byl polskeho slova.

Neb vsi zemi popelem postavi,

Brecislav v Hnezdne ceske stany zstavi.

Odtud peti bratri tela vzechu

10

a svateho Radima odtud pojechu.

Svaty Vojtech neda sebe vzieti,

az musichu tri dni post prijieti.

Sliby velike ciniechu,

krcmy v svatek zapovedechu,

15

prave manzelstvo slibichu,

pohreb na poli zatratichu,

robotne lidi zprostichu.

Ktoz by to zrusili, ti biskupem kleti biechu.

A kdyz to zdechu,

20

telo svateho Vojtecha zpodjechu.

Neb jim dreve pro to kleti biechu.

Toho se otpovedevse, domov jej vzechu

a vsecky jine pobrachu svate.

Tu vzechu tri dsky pisane, ovsem zlate,

25

jichz kazda tri sta funtov vaziese.

Mezi nimi kriz zlaty biese.

Ten byl kazal knez Mezka uciniti

z zlata, jimz se mohl trikrat prevaziti.

Z Polsky sto vozov zvonov vyvezu

30

a jinych klejnotov odtud mnoho odvezu.

To se sta leta ot narozenie syna bozieho

po tisic let po trech dcetech osmeho.

Polene na Cechy z nasile zalovachu

a na ne pravo v Rime ustachu.

35

Papez je se Cechom velmi hroziti,

ale uzre, ze Cechove nechtie se modliti.

Kaza jim nekako bohu polepsiti.

Knez za to kaza u Boleslavi kostel a klaster uciniti.

Tehdy ciesar, Jitcin otec, snide,

40

s jehoz smrti mnoho Cechov csti otjide.

 

___________

kapitola 45

O Brecislavove boji s ciesarem

Druhy ciesar, chte ot Cech polske zlato mieti,

chtiese Brecislavovi knezstvo otjieti.

S velikym vojskem do Cech pojide.

A kdyz bavorskeho lesu dojide,

5

to knezi Brecislavovi povedechu,

ze jiz u lesa stojiechu.

Brecislav svym povede:

«Vsak ja to dobre vede,

ze nemamy lucisc borovych

10

ani mecov lipovych.

Z ciesaret mleko za krev nepotece,

azt jeho moj mec dotece,

takezt krev z jeho boka potece.»

A jakoz to brzo dorece,

15

kaza vsem u Domazlic byti

rka: «Tu se nam jest s ciesarem sniti.»

Uslyse, ze Sasici jdu s druhe strany.

Vece jim knez: «Nebojte se saske rany.»

I kaza Prkosovi z Bieliny na Sasy jeti

20

a jednoho slova boj s nimi vzieti

rka: «Nedaj se jim s ciesarem snieti!

Ztratis-li co, nedamt v nicemz skody jmieti.

Nehledaj pred bojem na mnoho neb na malo,

casto nad mnohem malo lidi cest vzalo.

25

Malo srsnov mnoho much zapuzuje

a jeden jastrab mnoho vran vzpuzuje.

Sasici biele vlasy jmaji

a pismo svedci, ze taci riedko udatni byvaji.

Dobry rytieri, strez se jmene zleho,

30

drazsiehot nic nenie jmene dobreho.

Donadz jsem ziv, chci te s tvym rodem ploditi.

Jdiz s bohem, ten rac s tobu byti!»

Vyprovodiv Prkose, na ciesare jide.

A kdyz do Domazlic prijide,

35

vzvedev, ze jest jiz v lese, kaza vsem v les vniti

i kaza o Nemcich i o sobe les zarubiti.

Pani pocechu mu v tom za zle mieti

rkuc: «Budu-li nam silni, kudy nam uteci?»

Knez vece: «Ja sem pro to i kazal zarubiti:

40

a nebo se brante, neb se dajte zbiti!

Jazt odtudto nechci beze csti otjiti.

Ktoz ote mne pobehne, kazal sem jej Chodom zabiti.

Pro to slusie vam se udatne jmieti.

Oni jdu, chtiece nase sbozie bez prava vzieti.

45

Nechcete-li svych zen a deti Nemcom dati,

tehdy vam slusie po hromade stati.

Nam se je s pravem nasili braniti.»

Jakz to vece, tak inhed kaza na ciesare uderiti.

Tu Cechove Nemce hrdinsky pobichu

50

a mnoho jich velmi zbichu.

Kniezat a hrabi nemecskych mnoho snide,

ciesar s zivotem jedva ujide.

Tu mnoho velmi slovutnych lidi zbichu

a na tom mieste za jich duse kaplici postavichu.

55

Ale Prkos nechtel Sasicov utkati

i dal se jim byl po zemi tulati.

Kazdemu se nevera zdiese,

ze saska vevoda, zha zemi, Prkosovi neskodiese.

Vrativ se knez, kaza Prkosovi oci vynieti

60

a po tom ruce i noze utieti,

ze Sasicov nerodil utkati

i dal se jim v zemi po voli tkati.

 

___________

kapitola 46

Ot Jitcina biskupa Okarda mudreho

Knieni Jitka ucini biskupem rodice sveho,

Okarda, Nemce chytreho.

Ten ot desatka celeho

vze dva penieze ot domu kazdeho.

Dva korce ustavi davati oraci kazdemu,

5

jeden ovsa, druhy psenice knezi svemu.

Po Okardu Hrza biskupem biese,

po Hrze ten Sebier sloviese.

 

___________

kapitola 47

O Brecislavovu boji s Uherskym

Po tom knez Brecislav krale uherskeho bojem pobi

a valem Strehome doby.

Tehdy knez Brecislav

vrati knezi polskemu Vratislav,

5

aby jemu leta kazdeho

platil osm set striebra cisteho.

Knez syna Spytihneva jmiese,

tomu otec Plzensko dal biese.

Tehdy knez hrad prazsky zdi hradiese

10

a syn jeho Spytihnev okolo svateho Jirie hraditi jmiese.

U svateho Jirie knieni abatyse rodicka biese,

te pec, kdez provaz jdiese, stojiese.

A by zed mohla rovne jiti,

kaza pec rozbiti.

15

I vece: «Nemkyne v tejto peci

mazancov nebude peci.»

Knieni, kdyz to uslyse,

vytasi se z sve chyse,

nemecskymi mniskami kneze osuchu

20

a pro to recenie se nan prosuchu

rkuc: «Blaze mne ceske rodiny!

Mam mezi nimi velike hrdiny.

Vezte, ze cesky knez mohl pec rozbiti,

tiem hrdinu mozem vesely byti.

25

Kdyzs tu pec mohl rozbiti,

mozes bezpecne na Svaby jiti.»

Sdrze svu kazn knez Spytihnev

i obrati v smiech svoj hnev.

Neotpovede jiej i slova,

30

do casa svoj hnev schova.

Tehdy u Morave lid Uhri zajechu,

Cechy se na ne zpodjechu.

A kdyz u Chrudime leziechu,

roznemoze se tu knez Brecislav pohriechu.

35

V tom meste snide ceska hrdina,

pro jeho smrt by v zemi smutna hodina,

Navscevujic rovu jeho,

kazdy plakase jako otce sveho.

 

___________

kapitola 48

Ot Spytihneva, neprietele nemecskeho

Po tom by syn jeho knezem Spytihnev,

ten inhed Nemcom zjevi svoj hnev.

Ve trech dnech vse Nemce z zeme vypudi.

Svatojirsku knieni vzrudi,

5

vsadiv ji na kolese,

vyvez ji z zeme, ostavi ji na bavorskem lese.

Ale matku s klejnoty se vsemi,

i s ruchem, s skrinemi

vyprovodi ji z zeme s jejie knienemi

10

i se vsemi s jinymi Nemkynemi.

Kdyz vyple z zeme vse Nemce

i vse jine cizozemce

jako z zahrady koprivy

a jako repi z konske hrivy,

15

jide na krale uherskeho,

hubci lida moravskeho.

Ten hrdinsky Uhry pobi

a v Uhriech mnoho tvrzi doby.

Knez ctyri bratry jmiese,

20

ty jako sveho otce ctiese.

A kdyz svych let dojidechu,

milostive k dielu prijidechu.

Po sobe osvedci knezstvo Brecislavovi,

Moravu Otte a Kunratovi.

25

Jaromira kaza biskupem uciniti,

ac by se udalo biskupu sniti.

A pakli by se to nemohlo stati

neb ze by jemu bylo usilno zdati,

dotud mu Hradecsko drzeti,

30

nebyl-li by biskupem, to mu za diel jmieti.

Sto tisicov striebra jim hriven rozdeli

a tak bratri ot sebe otdeli.

Vsiej bratri byl mil ten diel

i vecechu: «Bratr nas dobre nam jest sdel.»

35

Kdyz Jaromir Hradecsko drziese,

jedno miestce se jemu libiese.

Na tom mieste sobe dvor postavi

a sve jemu jme Jaromir ostavi.

 

___________

kapitola 49

Ot Vratislava, prveho krale

Spytihnev pak s sveta snide,

jeho bratr Vratislav na stolec vznide.

Leta ot narozenie syna bozieho

po tisic po ctyrechdcat ctvrteho:

5

toho leta taky hlad vznide,

ze pron tretina lida snide.

Tehdy ciesar Jindrich treti v zemi biese,

jeho ciesarova k nemu jdiese.

Kdyz skrze Medulan jediese,

10

mediolanska obec ji zabiti chtiese.

Mudrejsi toho uciniti nedachu,

vsak jejiemu koni ocas urezachu.

Pro to se pred Mediolanem ciesar polozi

a to na svej mysli ulozi,

15

ze ot mesta nechce jeti,

donadz jeho nebude jmieti.

Ciesar kaza u sebe knezi ceskemu byti.

I jechu se u meste i u vojsce mluviti,

ze ciesarovi jedu lide na pomoc,

20

jichz kazdy jma peti muzov moc.

«Ti jsu tak liti, ze jedie jine lidi,

kaci jsu to lide, kazdy sudi.»

Kdyz to Cechy vzvedechu,

ze ty povesti o nich jdiechu,

25

kdyz se k mestu priblizichu,

tuto lest ucinichu:

na rozny rozebrachu (testo) jako deti

a to do sebe dachu videti,

ze to lakome jediechu.

30

By Cechove deti jedli, Vlasi mniechu.

Povest velika o nich jdiese

a mesto se jich velmi bojiese

rkuc: «Hubena jest to mati,

kteraz s svymi detmi lidi techto smie docakati!»

35

Cechove, jakz k mestu prijidechu,

moci reku prebridechu;

neb Odolen z Chys byl jim nalezl brod

a tiem se vzmohl ten vesken rod.

Cechy krabosky sobe zcinichu

40

a pod nimi valem mesta dobychu.

Neb kdyz Cechove po rebri na zed jdiechu,

by certie lezli, Vlasi mniechu,

se zdi beziechu

a utkati jich nesmiechu.

45

Cechove, chtiece ciesarovy hanby pomstiti,

ucinichu skutek, o nemz me hanba mluviti:

· · · · · · · · · · · · · · · · · · · · ·

· · · · · · · · · · · · · · · · · · · · ·

Tu se fikov z prstov jechu ciniti,

50

podas-li jeho Vlachu, chcet se o to zabiti.

Cechove, ze prvi u meste biechu,

z mesta najlepsie klejnoty vzechu.

Jesce stoji na hrade u svateho Vita noha sviecnova,

pravie, ze by byla diela Salomunova.

55

Tu su byli Mediolanene z Jeruzalema vzeli,

kdyz su byli s Titem a s Vespezianem na Zidy jeli.

Mozes tu nohu, ac chces, pred oltarem ohledati,

to vez, ze nynejsie dielo nemoz se jiej vrovnati.

Podebradsci, ze prvi na zed lesti smeli,

60

pro to su rebri ot kneze na scit prijeli.

 

___________

kapitola 50

O najvetsiej cti krale ceskeho

Ciesarovi by vdek to posluzenie

i da ceskemu knezi volenie:

nebo tela tri svatych kralov vzieti,

nebo v svej zemi kralovstvie jmieti.

5

Knez zemanom da na voli

a podle jich rady korunu v zemi zvoli.

Nad to ciesar knezi scit zmeni

a take jemu urad v dvore promeni.

Tehdy za orla cerneho

10

da jemu o jednom ocase lva bieleho.

Ze kotel nad ohnem drziechu

a tu sluzbu u dvora sluziechu,

tehdy jeho kotla zbavi

a svym jej ciesnikem upravi.

15

A kdyz ciesare budu voliti,

ti, jiz vole, budu-li se u voleni vaditi,

tehdy jemu kaza mezi volenniky jiti,

a kohoz by dal, tomu ciesarem byti.

Ciesar Vratislava prvym kralem korunova

20

a kralem ceskym a polskym sam jeho provola.

 

___________

kapitola 51

Ot Jaromira biskupa, bratra kralova

Sebier biskup s sveta snide,

Jaromir pred bratra s zemany jide,

Spytihnevovy upravy upominaje.

Kral (se) v tom dobre znaje,

5

vsak chtiese Nemce biskupem uciniti.

Zemene se pocechu o to raditi.

Kojaty pocechu prositi,

aby jich slovo racil pred kralem mluviti.

A kdyz se Kojata s mudrejsimi potaza,

10

v kneze Jaromirovu se rec uvaza.

Vece: «Krali, rac svych zeman slovo slyseti,

rac na sveho bratra pomnieti!

Za diel jemu jest biskupstvo jmieti

a jemu slusie na tom stolci sedeti.

15

Neslusiet, krali, tak bratra tupiti

anit, chcem biskupstva Nemci postupiti.

Bratr tvoj s usilim z zeme Nemce vypudil,

neviem, kto v te nemecku zilu vludil.

Krali, ot svych Cechov jmas vsi cest,

20

ot Nemcov nejmas, jedno lest.

Nechcem toho dopustiti,

by bylo Nemci nasim biskupem byti.»

Otaza kral: «Jest-li to slovo vase?»

Vecechu vsickni: «To slovo je nase!»

25

Rku: «Krali, daj sve komu chte lhoty,

drzimy s nim sbozie i zivoty.»

Kral uzrev, ze usilno se jest obci protiviti,

vece: «Chtel sem vasie viery zkusiti.

Dekuji vam, ze jste verni knezi svemu,

30

jat biskupstva preji bratru memu.

Chci mu k tomu pomocen byti,

ac jeho vsak chtie kanovnici voliti.»

Kanovnici jeho radi biskupem jmiechu.

Tomu biskupu Nemci Beghart vzdechu.

35

Ten pobi Jana, biskupa olomucskeho,

rka, ze Olomuc slusie pod biskupa prazskeho,

rka: «Cinis se biskupem, nemoha doliciti.»

On vece: «Ze jsem biskup, chci toho listy dosvedciti.»

Knez Jan je se nan pred papezem zalovati,

40

ale biskup prazsky nerodi na roce stati.

Pro to papez poce se nan hnevati,

ale Metlida, lombarska kralova, je se mu pomahati.

Nebo jej za rodice jmiese,

a pro to jej i cstiese.

45

Ta kralova doby biskupu (Jaromiru)

u papeze miru.

O tej kralovne jest mnu opusceno,

coz jest o niej v kronice vlozeno.

Neb k nasiej zemi neprislusie

50

a take ze ta rec ke mne neslusie,

aby mne kazani nekazanu reci nevinili

rka: «Zles to pisal, nekazane ste ucinili.»

 

___________

kapitola 52

O misenskej vojne

Po tom kral pro kneze moravskeho

pobi Lipolta, vevodu rakuskeho.

Pak jide na kneze srbskeho,

tocis na markrabi misenskeho.

5

Hvozdec hrad kral bliz Misne postavi

a voje pred Misnem zstavi.

Na Misni Beneda udatny biese,

ten kralovy milosti nejmejiese.

Kral Benede kaza za veru k sobe prijiti

10

i poce s nim sam mluviti.

Zpomanuv kral, ze Beneda za veru chtel jej zabiti,

i zamysli neveru nevery posmtiti.

I potaza kral jeho, co by mohl svym mecem sdieti.

Beneda vece: «Chci jim dva zernovy pretieti.»

15

Div se, ac je mohla ta rec pravdu byti!

A snad se chtel pochlubiti.

Neb take mohla sila k meci pristupiti,

ac by rec i mohla pravdu byti,

jakz se cte tez o Rulantovi,

20

kdyz se stala skoda ot pohanov kralovi.

Nebo snad krale tu reci chtel uhroziti,

a pro to snad to i chtel mluviti.

Kral, jako chte ohledati mec ot neho,

ohleduje mec, prokla treva jeho.

25

Ot Misne posla kral syna sveho

Brecislava na kneze saskeho

a s nim mudreho pana Sderada.

Prostred Sas prijide k knezi detina vnada:

i je se se panici v rece chladiti.

30

Sderad je se knezi mluviti

rka: «Snad si nebyval u prihodach!»

Rka: «Kupes se v nepratelskych vodach,

mnis se kupe u Vltave.

By ty chtel znamenati prave,

35

v odeni by na ori sedel

a na vse by strany hledel,

nepratel se ostriehaje,

skoroli vyniknu z haje.»

Knez se na Sderada poce hnevati

40

a neudatne jemu ckety davati

rka: «Nezij mne, vsakt mam sva leta,

byl si vse sve dny neudatny cke ta.»

I kaza mu s lepsimi pred jeden hrad hnati

a knez se poce opet kupati.

45

Jeda prec, Sderad vece: «Strach me jest otjeti,

ostaly su tuto samy deti.»

Kdyz prec jediese,

vesdy za se hlediese.

Sderad malo s lepsimi otjede,

50

jednozt prach nad kneze vznide.

Sderad kaza honci, co by to bylo, ohledati

a v nadeji vojsku kaza za se hnati.

Nalit Sasici byli na kneze uderili

a jiz mnoho panicov dobrych zbili.

55

Knez cist niti s malem stojiese

a hrdinsky se velmi braniese.

Jiz nan Sasici ssedachu,

kopie jim podavachu.

Sderad se mezi Sasice vraze

60

a ot kneze je otraze,

tu Sasicov mnoho zbichu,

skody i hanby velike zbychu.

Po tomto znamenaj kazdy mlady,

jiz netbate starsich rady:

65

vezte to, ze obycej uci stareho

a prihody cinie mudreho.

A donadz koho obycej a prihoda nenauci,

dotud kazdy reci jako scmel bez smysla hluci.

Pro ten skutek se Cechy rozrevnichu

70

a sve skody a hanby pomstichu.

Tepruv se i jechu zeme hubiti

a Sasice i s detmi biti.

Tehdy kral i Sasice i Srby pobi

a jich zeme mnoho doby.

 

___________

kapitola 53

Kak je kral cesky pripudil uherskeho

Kdyz ciesar jede na krale uherskeho,

i poje s sebu krale ceskeho.

Ciesar obycejov uherskych nevediese,

a pro to s nimi u praci biese.

5

Se cti by byl z Uher nevynel,

by byl s sobu krale ceskeho nemel.

Trikrat na stany uderi kral uhersky

a tolikrat jej pobi kral cesky.

Dreve nez Nemci dospejiechu,

10

az je Cechove pobiechu.

Do Rek krale uherskeho kral cesky zapudi

i k tomu jeho pripudi,

ze musi krest prijieti

a za znamenie kriz vzieti.

15

V tu dobu krsta mnoho biese,

ale jich kral prave viery nejmejiese.

Tehdy ciesar da zemi ceskej svobodenstvie

a u voleni dobrovolenstvie:

kdyz by prirozeneho kneze nejmeli,

20

kohoz by zvolili, toho by za kneze vzeli.

Tehdy biskup do Rima jeti chtiese,

ale pro nepriezn upriemo nesmiese.

Po uherskej zemi jdiese,

a kdyz v Strehomi biese,

25

s tohoto sveta snide

a Kozma na biskupstvo vznide.

Pak kral je se pychati

a sve bratrie poce netbati.

I jide na Kunrata, bratra sveho,

30

chte ho vyhnati z knezstva moravskeho.

A kdyz pred Brno jediese,

Sderad vojsko stanoviese.

Chte kralovice saskym kupanim uhaniti,

vece: «Knezi, musi u reky stan rozbiti,

35

aby se mohl lepe kupati.»

Z toho slova je se kralovic hnevati.

I zabi pro to slovo kralovic Sderada,

pron se sta mezi otcem a synem svada.

Pred Prahu Sderada schovachu

40

a ten kostel Sderaz nazvachu.

Kralovic Brecislav do Polan jide,

se trmi tisici Polan pred Prahu prijide.

Na Prosece stojiese

a zemi velmi hubiese.

45

I poce na otci boje prositi.

Kral nebyl dospel proti nemu vyjeti;

nebo mnoho Cech nerodi prijeti

rkuc: «Neslusie mezi drvi a mezi podvoj prsta vloziti.»

U Praze zjevne uzrechu svateho Vaclava,

50

an stoje mesto zehnava.

A svaty Vojtech Brecislavovi se pokaza

a otci se jemu pokoriti kaza.

Pro to syn otci u pokoru jide,

ale vsak, boje se otce, z zeme vynide.

 

___________

kapitola 54

Ot prveho kralova syna

Pak kral Vratislav snide,

bratr jeho Kunrat na jeho stolec vnide.

Neb zemene nerodiechu synu jeho Brecislavovi zeme dati,

ze smel byl proti otci vstati,

5

rkuc: «Damy-li jemu toho uziti.

tez nam budu nase deti ciniti.»

Ciesar jim prava toho pochvali,

a pro to su byli Kunrata z Moravy pozvali.

Knez Kunrat u prvem lete snide.

10

knez Brecislav k ciesari jide.

Tu se pred nim o zemi sudi

i vyvede na to dobre lidi,

ze, ac je zle vole proti otci pojmel,

vsak je proti otci u boj nevncl.

15

A pro voli nenie jesce ijeden otsuzen.

Pro to slovo by ciesarem k zemi prisuzen.

Pak knez Brecislav Polany pobi

a mnoho polske zeme doby.

Pak se je s strycenu bratri vaditi,

20

chte je z Moravy vypuditi.

Neb Vrsovci je vadiechu

a, by u miru bratrie byli, tomu nechtiechu.

Brecislav na bratri do Moravy jide,

bratr jeho Svatopluk proti nemu vynide.

25

A kdyz na poli bratry proti sobe stojiesta,

nahodu oba kneze na horu prijedesta.

A kdyz se uzresta,

sieci se bratry chtesta.

Tehdy Svatopluk bratru povede:

30

«Bato, jat to dobre vede,

ze lide nasi okolo nas kusosladie,

chtiece nas uzivati, ny v hromadu vadie.

Posluchaj mne, bratre moj,

ty se mnu s pokojem stoj!

35

A kdyz ny nasi lide smeji vaditi,

dajmy se jim v hromade zbiti,

at kniezat a bratri nevadie

a za striebro, coz su vzeli, sva tela posadie!»

Brecislavovi by ta rec mila

40

i vece: «Bato, to jest pravy vila,

kteryz pro rec cizieho

neprietel jest sveho bliznieho!

Ale kdyz nas zly lid smie vaditi,

damy jim toho zlym uziti.»

45

Kniezete se tajne s mirem rozjesta

a z jitra u boj lidi svedesta.

Vrsovci, jiz biechu knezi svadili,

tech su Moravene mnoho zbili.

Nebo ti, jiz je vadiechu,

50

v celo postaveni biechu.

V tom boji mnoho lidi s obu stranu snide

a po boji se Brecislav s bratri snide.

 

___________

kapitola 55

Ot Brecislava

Tehdy Bozej a Mutyne, Vrsovci,

svych kniezat pravi vrazedlnici,

jesta se o tom mysliti,

kako by mohla kniezeci plod zatratiti.

5

Knez jednoho lovce tehdy Nemce jmejiese,

tomu Lokr jme biese.

Ten ot kneze mnoho sbozie jmiese

a tomu knez velmi veriese.

Tomu Bozej a Mutyne mnoho slibista,

10

az na tej ceste Nemce i postavista,

ze se je Nemec mysliti,

kako by mohl kneze zabiti.

Knez ot vernych slyse,

ze jeho Lokr zabiti chtiese.

15

Knez nan nedovere,

vsak jeho otaza k jeho viere.

Lokr tu rec na Cecha Pukatu ukaza,

by kneze chtel zabiti, to ukaza.

I je se v tom Nemci viece veriti,

20

kazav pred se lovcovi, je se mluviti

rka: «I dobreli jest to, Pukata,

ze ty s svymi prately chces zbiti vsechna kniezata?

Mnite, by se to mohlo utajiti,

ze vy lovci chcte me zabiti?

25

Moze mi to na mysl vzniti,

ze vy kazi vsecky zbiti.»

I kaza vsem lovcom ot sebe jiti,

jedinemu kaza Lokrovi pri sobe byti.

Tehdy knez na riji biese

30

a k veceri prisiesti chtiese.

Jelen truzeny nad stan pritece,

knez prvy k svemu koni pritece.

V tu dobu Lokr knezi v srdce strelu vstreli

a na tom mieste mu dusi s telem rozdeli.

35

Vsickni se u kone brojiechu,

a kdy Nemec kneze zastrelil, vsickni toho nevidiechu.

 

___________

kapitola 56

Ot Borivoje a ot Svatopluka z Moravy

Zemene poslachu po Borivoje, kneze moravskeho,

po stryce bratra kneze ceskeho.

Toho sobe kneze zvolichu

a na kniezeci stolec jej vsadichu.

5

Svatopluk, bratr jeho, tehdy jemu neprietel biese,

a pro to bratru knezstva neprejiese.

Protoz Svatopluk sve verne po Cechach rozesla,

a zvlaste Budivoje, chytreho posla.

Ten se moravskym zbehem ciniese

10

a ceskym panom takto mluviese:

«Jat Svatoplukovi nechci sluziti,

a vsak pravdu musi mluviti.

Kniezete nevede vernejsieho

ani kde ciji scedrejsieho.

15

Nemozet nice schovati,

pro to me mrzi, ze, coz jma, to vse musi prec dati.

Ale svym zemanom prezri vseho,

pro to nechci byti clovek jeho.»

Vrsovci, kdyz to uslysechu,

20

v svej rade tako recechu:

«Svatopluk nase doba;

neb bohata vdova bude chuda roba.

Tomu nam jest knezstva pomahati!

Budem o nem nic netbati,

25

budem s nim jako s dietetem hrati,

ot neho dediny jako o pni hlivy brati.»

Jini Moravene jechu se Vrsovcov dariti

a velikych slibov ciniti.

Tak Moravene jich i namluvichu,

30

ze Vrsovci Borivoje z zeme vypudichu

a Svatopluka knezem ucinichu

a to pred ciesarem osvedcichu.

Ach, lakomstvo hubene,

jsa vnitr zle, proc jsi s vrchu zruzene?

35

Ze pokazes malo sladkeho,

i das za to mnoho horkeho!

Ze, jmajice kneze dobreho,

pro maly vzatek vyvrhse jej, i vzeste liteho.

Tomu, Vrsovci, uverite,

40

kdyz bradatici nad svu hlavu uzrite!

Prave se jim jako zabam stalo,

ze se jim nepodobno zdalo,

ze za kral pne jmiechu

a pred nim vse zaby krehtati smiechu.

45

Vetsie se zaby tehdy ctnejsimi mniechu,

ty mezi sobu svu rec takto mluviechu:

«Budu-li se mensi koho bati,

musie nas ctnejsich v svych prihodach hledati.

Tak vecsie mensim se na skodu poradichu

50

a svym kralem capa ucinichu.

Cap, jsa kralem, o jich rade poce netbati

i je se vecsich prve vybierati.

Mala za veliku se skryjiese

a cap, male netbaje, vecsi pohltiese.

55

A kdyz vecsie jiz riedky biechu,

mensie se jim smejiechu

rkuc: «Vy na nasi skodu krale dobyste

a pro svu zlob sily zbyste.»

Tehdy jim velika otpovede:

60

«Nesmejte se, jat to dobre vede!

Pozvalt, je kral na hody sveho deda,

budet i malym i velikym do cas beda.

Azt se sbere kralov rod, budut nas jiesti.»

A pro to slovo nesmet ijedna kalu miesti.

65

«Posluchajte slova meho!

Blazn svym hleda cizieho zleho.

Bychom byly pne za kral jmely,

tohoto bychom zleho netrpely.

Ac kdy chci malo podriemati,

70

o cervenem nosu bude mi se kolotati.

Jdete ote mne prec, vily,

budet, mnieti kral, bychom o jeho cervenem nose mluvily.

Podle teto kazni Vrsovcom se stalo,

jehoz se jim nikdy nezdalo.

 

___________

kapitola 57

Kak su Vrsovce bradaci zsekli, ty pany neverne

Ciesar na Uhry knezi s sobu kaza jiti,

knez sebe miesto kaza Bozejovi a Mutyne v zemi byti.

A kdyz Bozej a Mutyne v zemi za starostu ostasta,

po kneze Borivoje do Polan poslasta,

5

chtiece tiem jine pany umdliti

a, valku uciniece, obu knezi uziti.

Borivoj skodu veliku v zemi ucini.

Knez se vrati, Vacek Vrsovce z skody vzvini.

Knez v Cechach mesto dobre jmiese,

10

to Vratislav sloviese.

Jesce na tom hradisci stoji byle

ot mesta za pol mile.

Knez se stavi na tom hrade

i sede tu s vernymi v rade.

15

Vrsovcov v radu nepustichu.

A tu knezi vsichni slibichu

ni stara, ni mlada ziviti,

ale Vrsovce vsecky zbiti.

Knez, vysed z rady, v jistbu vstupi,

20

Mutyne neveda, v jistbe jej zastupi.

I je se k nemu mluviti

rka: «Proc si smel u moj dvor jiti,

a jsa svych kniezat prava zhubce

a nasich nepratel! v zemi prava slubce?»

25

I kaza jej pred sobu zabiti

a jeho rod vesken zbiti.

Knez posla Vacka na Bozeje,

druheho zemskeho zlodeje.

Ten na Lubici sediese,

30

kdez mesto tvrde i hrad jmiese.

Neb Lubici Cidlina obchodi

a tu Cidlina v Labe vchodi.

Strazny jezdce panu povede,

Bozej vece: «Jaz to sam dobre vede,

35

ze s vojny nasi prietele jedu

a dnes k obedu prijedu.»

I kaza most spustiti

a hoste inhed v hrad pusliti.

Vacek, jakz brzo s kone skoci,

40

vseckny v jistbe zaskoci.

Bozeje tu inhed rozseku

a vsicku jeho celed zseku.

Bozejov syn do lesa beziese

a jiz ovsem uteciese,

45

ale sukne jej cervena prosoci.

Tu syn Vackov neboha zoci,

toho ten tu zahubi.

Knez vse Vrsovce zhubi.

Dva syny ovsem krasna Bozejova u Praze biesta,

50

ta se tu zakovstvu uciesta.

Kat je vzem pod pazi, na trzisce nesiese

a bradatici v druziej ruce drziese.

Pacholicky zalostive plakasta

a «Matko, pomoz, matko, pomoz!» volasta.

55

Kat, vzved jima bradu, jako bravu

ste krasnyma detatkoma hlavu.

Tak knez Svatopluk

zahladi vesken Vrsov pluk.

Jiz viz, ze lepe by bylo Bozejovi striebra nebrati

60

a dobrotiveho kneze v zemi nechati.

To se sta ot narozenie syna bozieho

leta po tisic po stu osmeho.

Toho leta Kozma biskup snide

a na jeho stolec Daniel vznide.

 

___________

kapitola 58

Kak Svatopluk Uhry pobil

Tehdy kral uhersky u Moravu vnide,

knez Svatopluk proti nemu pojide.

Knez, v lese hone, oko ztrati,

pro to se do mesta Chrudime vrati.

5

A jakz se brzo uraza zhoji,

inhed se do Uher vzbroji.

Uhry hrdinsky pobi

a jich zeme az do Strehome doby.

Pak ciesar na Polany jede,

10

knez k ciesarovi pojede.

Polene nemnoho ciesare tbachu,

ale Cechov se velmi bachu.

Neb ciesar s svymi k hradom nejdiese,

knez cesky, kdez pristupiese,

15

tu kazde tvrze dobudiese.

Polene jechu se mluviti,

by mohli kako Svatopluka zbiti nebo zabiti.

Z Vrsovic jeden utekl biese,

ten Jan Tista sloviese.

20

Ten se je Polanom mluviti,

ze je chce jeho zbaviti.

Ten tajne v ceske vojsko vnide,

a kdyz knez pred ciesare pojide,

v srdce knezi strelu vstreli

25

a dusi mu s telem inhed rozdeli.

Ceska draha na Jana potece,

Tista, se ze vsech vysek, utece.

Ciesar ucini kneze ceskeho

Ottu moravskeho.

30

Pani proti ciesarove voli kneze ucinichu

a Vladislava, bratra jeho, kneze zvolichu.

Ne pro to, aby lepsi byl,

ale by ten, (jehoz) ciesar da, nebyl.

«Radejse chcemy sbozie i zivoty vzvaziti

35

nez zemi volenie ztratiti «

rkuc: «Ac nam nynie dal kneze jazyka naseho,

pak (by) nam dal rodice sveho.

Prve i slusie nam za pravo stati,

upustiece za rohy, usilno jest za ocas chvatati.

40

Lepe nam jest nynie se braniti,

nez ny budu po tom nase deti haniti

rkuc: Otci nasi jsu se na pokoj dali,

a nam jsu hrdla zrezali.»

Pro to knezi nerodichu,

45

ale jeho bratra Vladislava za knez jmiechu.

 

___________

kapitola 59

Ot Vladislavova boje

Vladislav k ciesarovi jide

a milosti ciesarovy dojide.

Kdyz Vladislav u ciesare biese

a o pokoji peci jmiese,

5

tehdy nekteri po Borivoje poslachu

a Prahu s Vysehradem mu vzdachu.

Vladislav do Cech jeda

a o stavu zemskem nic neveda,

ku Praze jdiese.

10

A kdyz na Brusnici biese,

uzre knez Vladislav,

nalit silne jede knez Vratislav

na pomoc Borivojovi.

Vece knez Vladislav: «Nu, vzvezte ku boji!»

15

Lide, ze Srbov mnoho, se vzhrozichu

a kneze na to namluvichu,

ze pred Srby do Prahy pojide.

Ale kdy mesta dojide,

do mesta jeho nepustichu.

20

Vrativse se, s Srby se vzbichu.

Tu se Cechy dobre jmiechu,

slechetne boj na Srbiech obdrzechu.

Ktoz v tom boji i malo ranen byl,

kako malo odren, vsak inhed zivota zbyl.

25

Ot tohoto boje Roze nahoru pojide,

len me mluviti, kako ten rod slechetny vznide.

Opet knez Vladislav sveho bratra pobi

a pred Prahu na bojisci i jmene, i zeme doby.

To miesto Prazene dobre znaji,

30

jesce jemu Bojisce riekaji.

Bojov se mnoho v zemi stalo,

vsak tomu jedinemu jme ostalo;

neb tu mnohu a s malem knez cesky ostal

a na tom mieste se trikrat boj stal.

 

___________

kapitola 60

Kako ciesar u Praze sudil

Vladislav je se ciesare prositi,

by racil do Cech prijeti.

Ciesar do Cech prijede

a u Praze na sude sede.

5

Vladislav je se na bratra z valky zalovati,

ciesar je se na kniezatech prava tazati.

Dotud se sudichu,

az zemi Vladislavovi prisudichu

rkuc: «Nase volenie

10

moc ma, druhe nic nenie.»

Rkuc: «Pokazte nam sve listy

nebo jinak ucinte jisty,

by vy Cechove, mohuce koho voliti,

zvolivse i zapuditi.»

15

Ciesar kneze srbskeho Vaclava je

a kneze Borivoje.

Mnohu panom kaza hlavy stieti

a mnohu kaza oci vynieti,

aby kniezatom svym verni byli

20

a v hromadu jich nevadili.

Jiz jsu byli kazali Borivoji v zemi jeti,

vsem kaza oci vynieti.

Tehdy take Jana Tistu jechu

a oci jemu vynechu.

25

Knezi Borivojovi najviece se dostalo biese,

ze z sveho rodu vraha jmiese.

V svej celedi tehdy ciesar mnoho Cech kaza zhubiti,

vez, proct je to chtel uciniti:

ne pro to, by pravu rad byl,

30

ale aby knez cesky silen nebyl.

Knez, kdyz ciesarov umysl vzvede,

s placem takto povede:

«Tehdy sekyra na se dlubny cini,

kteryz pred svym vrahem se sudi.

35

Jiz to prave znamenaji,

ze vsickni Nemci ceskeho zleho hledaji.

Bych byl malo prehovel,

viece bych dobrych lidi jmel.

Ac su byli vcera neprietele,

40

dnes by mohli byti prietele.

Neslusiet nikdy zkaziti udatneho,

prijdet cas, zet se hodi do prevazneho.»

I chtiese rad bratra zprostiti,

ciesar nerodi toho uciniti.

45

Veda ciesar, ze Mediolanene se na Cechy hnevaji

a jich skody vesdy hledaji,

kaza u Mediolane kneze schovati

rka: «Nedajte se jemu mnoho kochati!»

Vlasi kneze u vezi vsadichu

50

a za sedm let jej hladem a smradem mucichu.

Pak kaza mu ciesar zivot otjieti,

Vlasi mu na zajtrie kazachu hlavu stieti.

S vecera dachu mu jiesti a piti

i vzkazachu jemu: «Jez a pi, zajtrat nepiti ani jiesti!»

55

Neveda knez, co sobe uciniti,

je se snazne bohu modliti.

Te noci svaty Apolinaris se mu pokaza

a, chtel-li by do Cech, otaza.

Knez jemu ucini velike slibenie,

60

aby jeho racil zbaviti vezenie.

Vece: «Kdez se poznas, tu mi kostel ustavi!»

To rka, na Sackej jej postavi.

To miesto dobre knez lizemi znamena,

jide do Milcic, kdez bydlese pan Bena.

65

Ten pan bratry u mir svede

a pak kneze ctne do Prahy vede.

Vacek je se uciti

bratri nikdy neveriti.

Uposluchav Vacka zleho,

70

je Ottu, kneze moravskeho.

Sobeslav, bratr jeho,

boje se kneze ceskeho,

do Polan utece

a na Cechy se vstece.

75

Sebrav mnoho Polan

a rozlicnych pohan,

poce zemi hubiti,

chte bratra dobyti.

Vladislav proti jemu jide,

80

a kdyz Labe dojide,

Polany s druhe strany uzrechu.

Vzemse primirie ob noc, boji rok za jitra vzechu.

Te noci se bez straze Cechove rozhostichu,

a Polene svu vieru zrusichu.

85

Pres Labe se tajne prebrachu

a v ceske stany vzeprachu.

Dreve nez Cechy k odeni prijidechu,

az lepsi smrti otjidechu.

Mezi Cechy byl jeden jmenovany,

90

jinoch dobry a velmi kazany.

Detrisek Buckovic to biese,

mezi hrdinami jako turi roh sloviese.

Ten byl nekdy divoku svini za usi jal,

a pro to byl na scite svini hlavu i prijal.

95

Ten tehdy hrdinsky se jmiese,

ale pomoc nejmiese.

Zbiv Polan mnoho, neboh snide,

knez cesky ledva bratra ujide.

Blaze jinochu dobremu

100

a u viere schovanemu!

Sbozie i rozkos prestane,

jedine dobre jme ostane.

Po stu let chvalte Detriska dobreho,

kazit, vse opuste, dobyvaj po dusi jme dobreho!

105

Pak knez svej bratri hnev otpusti

a bratra Sobeslava na Vacka spusti;

neb ten vse zle knezi a bratri radiese

a ten je v hromade vadiese.

Poznav radci neverneho,

110

knez Sobeslav zabi Vacka zleho.

Vacek muz otlustny a kratky biese,

harovane rucho nosiese.

Panici se jemu smejiechu

a pron krepelicnemu miesku vacek vzdechu.

 

___________

kapitola 61

Kak su Cechy rimsky kostel vybili

Ciesar novy do Rima chtiese jiti,

chte posledni korunu prijieti.

Kaza s sobu knezi ceskemu,

knez miesto sebe kaza Brecislavovi, synovci svemu.

5

Tomu Brecislav jme biese,

ten s sobu tri sta vybranych scitov jmiese.

Ze chce dobrym byti, stryc jeho Borivoj se jeho ruci

a mediolanske mescany synovci poruci,

aby jim pro jeho nemilostive drzenie

10

ucinil nektere otplacenie.

Brecislav, kdyz v Rime biese,

po svatych rad chodiese.

Vzvede, ze papez z Mediolana rodem biese

a tehdy lepsie mediolanske mescany u sebe jmiese.

15

Ciesar s papezem pocesta se hnevati

a papez ciesare nerodi korunovati.

Brecislav tu valku poce vesel byti

i je se papezovych pratel biti.

Tu se je sveho stryce mstiti,

20

az chtiese i papeze zabiti.

Papez k svatemu Petru v kostel utece,

knez Brecislav po nem potece.

I kaza kostel vybiti

a v nem vse Vlachy zbiti.

25

Kovansky pan ten kostel vybi

a ten prvy v kostele lidi vzbi.

Vlachy bez rozpaci tepiechu,

az potoci krvavi teciechu.

Tu Cechy papeze jechu

30

a z kostela klejnoty velike vzechu.

Viece by byli pameti ucinili,

by se byli krvavym dscem nevzhrozili.

I musi papez ciesare svetiti

a Cechy kletvy zbaviti i rozhresiti.

35

Tehdy Daniel biskup snide

a Herman na jeho stolec vznide.

 

___________

kapitola 62

O dobrem Scepanu kralovi

Scepan, dobry kral uhersky,

a Vladislav, knez cesky,

rok sobe dasta

a u mire na mezi se brasta.

5

I pocesta se raditi,

kako by mohla u miru stati.

A kdyz sama dva za horu mluviesta,

o tom nic nevediesta,

ze, svadivse se, Uhrata na Cechy uderili

10

a s obu stranu mnoho lidi zbili.

Jiz Cechy beziechu

a Uhri za nimi silne jdiechu.

Jirik, Stanov syn, sam Uhrata stavi

a vse Cechy smrti zbavi.

15

Ten jinoch slechetny tehdy div nad Uhry pokaza

a mnoho hrdinstva do sebe ukaza.

Ve krvi do hleznu brodiese,

kamz se jedno obratiese.

Pohriechu ten tu snide.

20

Otta moravsky, krate chvili, na horu vznide;

nebo oblasce za horu stojiese

a o tomto skutce nic nevediese.

Kdyz uzre, ano tepu na ceske stany,

krice na sve Moravany.

25

I jechu se Uhrat se dvu stranu biti

a nikoheho neziviti.

Kral a knez, kdyz to zvedesta,

bez doskoncenie on sem an tam beziesta.

Knez i mrtva Jirika je se ctiti,

30

jeho detem kaza na scite cervene a biele pruhy nositi;

nebo slechetny Jirik obersky byl prijimal,

kdez byl Uhrat dojimal.

Knez Vladislav, dietek nejmaje

a do bratra Borivoje velmi ufaje,

35

pred zemany, pozvav jeho,

postupi jemu knezstva sveho.

 

___________

kapitola 63

O Vladislavove a Borivojove vypuzeni

Kdyz Borivoj knezem biese,

slibu zemanom neplniese.

V radu poce Nemce pojimati,

pro to bratr jeho Vladislav je se nan hnevati.

5

Pojem jej do komnaty sameho,

vece: «Bato, treba mi s tobu mluviti cos tajneho.»

Vece: «Bato, proc druhem se nekazes,

ze Nemcom jiti z dvoru nekazes?

Ci nepomnis, co jsu nam zleho ucinili,

10

kako jsu Nemci nas rod zradili?

Vidal-lis kdy v jinej zemi cizozemce v rade?

Kteryz ten jest, ten chce svej cti vade.

Z sve zeme se dobry nepostoji,

ktoz se doma neschova, ten u nas stoji.

15

Kako ten moz cizozemci veren byti,

jenz s svymi nemohl sbyti?

Kako ten bude tobe dobre raditi,

jenz mysli, kako by mohl uskoditi?

Cizozemec neprisel jest hledat dobra tveho,

20

ale na to, aby hledal uzitka sveho.

Bude-li se tobe zle vesti,

kto jemu neda do sve zeme lesti?»

Knez jemu otpovede:

«O, vsak ja to dobre vede,

25

ze, kdyz si ty knezem byl,

tohos v radu pojal, ktoz te byl mil.

A kdyzt ja sobu vladu,

komuz veri, toho pojmu s sobu v radu.»

Rek to, s hnevem z komnaty vynide.

30

Knez Vladislav s zemany preden jide

rka: «Kdyz ty nechces na sve tbati,

ja se chci v sve knezstvo uvazati.»

Ven z te sieni jej vyvede,

vyhnav jeho celed, svu uvede.

35

Tu jeho Nemci stojiechu

i primluviti se nesmejiechu.

Vladislav na kniezeci stolec vstupi,

po trech letech opet Borivoji knezstva sstupi.

Knez Borivoj na Saskej kostel postavi

40

a svatemu Apolinarisovi jej oslavi,

jenz jej byl z vezenie vypravil

a knezstva ceskeho dopravil.

Ale Borivoj neume te milosti schovati

i je se opet Nemcov v zemi zvati.

45

A kdyz mniese, by knezstvem byl jist,

posla do Domazlic list,

aby Nemce lesem do zeme pustili

· · · · · · · · · · · · · · · · · · · · ·

Kdyz to Vladislav vzvede,

50

zemanom takto povede:

«O, o, o, nemoz to tak byti,

musi on sam do Nemec jiti.»

Vladislav se s zemany poradi,

Borivoje s knezstva opet ssadi.

55

I kaza mu do Nemec jiti

rka: «Bato, ty nemozes bez nich byti.

Beriz se, bato, na Ryn s nimi,

dobudes ciesarstva sobe jimi!»

Rka: «Radeji smrt vizi vseho rodu sveho

60

nez potupu a hanbu jazyka prirozeneho.»

 

___________

kapitola 64

O biskupove Hermanove smrti

Biskup Herman s sveta snide;

neb pred jeho smrti hlas k nemu prijide

rka: «Tys byl kazal zidy krstiti!

Procs se prepustil jim opet zzidoviti?

5

Bylo se tobe zdi za pravo posaditi

a tiemt bylo krestanstva nehaniti.

Pod na sud pred sudci praveho,

vydaj pocet pastusi z bravu kazdeho!»

S velikym placem s sveta snide

10

a Silvester u biskupstvo vnide.

 

___________

kapitola 65

O prvem slechetnem Premyslovi

Tehdy take umre knez Vladislav,

po nem by knezem bratr jeho Sobeslav.

Ten udatne Bavory pobi

a v Cechach mnoho Nemcov zbi.

5

Ciesar Lotr, chte tehdy Nemcov pomstiti,

poce do Cech mocne jiti

rka: «Chci se tiem oplatiti

i chci vsecky Cechy zbiti.»

Kdyz ciesar, zha a tepa, Chlumce dojide,

10

cesky knez zjevne se s nim tu u boj snide.

Cechy za knezem jako lvove jdiechu

a sveho kneze verne streziechu.

Ot knezich ran take jiskry jdiechu,

ze jeho ne cloveka, ale dabla mniechu.

15

O veznich ni o koristi nic netbachu,

nebo nic jineho nez jmene dobreho dobyvachu.

Tu Nemce hrdinsky pobichu,

ciesare na beze chopichu.

Biskupy a opaty jechu

20

· · · · · · · · · · · · · · · · · · · · ·

Biskupy a opaty pod helmy vodiechu;

neb Cechy takto mluviechu:

«Kletvy se chovajte,

kneze se nedotykajte!

25

Jakz ste jich zejmali, tak jich nechajte

a sena jim jiesti dosti dajte;

neb su jine zzehli a pobrali

po vsiej zemi, kdez su stali.»

Radce je velechu zbiti,

30

knez toho neda uciniti

rka: «Kterez knieze po prirozeni vschodi,

kdyz jeho zabiji, mate jeho druhe neurodi.

Ale kterez knieze volenie rodi,

toho kniezecie smrt nemnoho skodi.

35

Neb nekteri jich smrti zadaji,

ti najviece, jiz k temuz caku jmaji.

Vezte, kdyz volenim knezem kde moze byti,

toho kniezete nikte nemoz zbaviti.»

Ceska rada tu rec oblibi

40

a ciesar to zemanom zalibi,

ze zemi viec nechce skoditi,

ale cesku cest chce ve vsem ploditi.

Tehdy ciesar korunu zemi vrati

rka: «Netrebat vam jie viec kupovati.»

45

Neb dreve ciesar nechtel koruny dati,

ale musili ji predraho kupovati.

Rka: «Znaji to, ze krale mozete jmieti,

ale korunu musite ote mne vzieti.»

Ten boj se sta leta ot narozenie syna bozieho

50

po tisici po stu po ctyrech dcietech ctvrteho.

Toho leta Polene v zemi vnidechu,

Cechy je bojem podjidechu.

Tu Polan mnoho zbichu

a polsku zemi poplenichu.

55

Tehdy nalezechu svateho Vojtecha hlavu

jeho pokazanim a jesce krvavu.

Tehdy knez svej zemi k okrase

zdi obnovi hrad u Praze.

Tehdy take zide krestanske deti zbichu

60

a to na ne usvedcichu.

Knez je kaza vsecky zbiti

a jich domy rozpleniti.

A kdyz zidy tepiechu

a jich domy pleniechu,

65

v jich skole nalezechu hada velikeho,

v tej zemi nebyvalo takeho.

Vedeli-li su o nem nebo nevedeli,

nikomemu su o nem nic nepovedeli.

 

___________

kapitola 66

O skonceni svateho Prokopa

Leta ot narozenie syna bozieho

po tisici po stu ctvrteho,

za Oldricha, kneze zlicskeho,

tocis knezem nazvanym kurimskeho,

5

svaty Prokop s sveta snide,

v nemz velika pomoc Cechom vznide.

To opat nemecsky svedciese,

kdyz jej svaty Prokop vlace kyjem tepiese.

 

___________

kapitola 67

Ot Vladislava, druheho krale ceskeho

Pak snide knez slechetny Sobeslav,

po nem by knezem syn jeho Vratislav.

Ten nenasledovase otce sveho,

prietel biese jazyka nemecskeho.

5

Ten hrdinstva v nicemz nepokazal,

jedno ze s ciesarem se u priezen svazal.

Ciesar Bedrich Vratislava do Rezna pozva,

v Rezne jeho ceskym kralem korunova.

Kral Vratislav pod korunu jeda u Prahu,

10

veda s sobu Nemcov veliku drahu,

smeje se, k Cechom poce mluviti:

«Jiz-li verite, ze bez vas mohl sem csti dojiti?»

Synu jeho poce ta rec nepodobna se zdati

i je se z te reci zemanom na otce zalovati

15

rka: «Nechci byti dluzen veru otci memu,

kdyz vizi, ze je neveren jazyku svemu.»

Pani, kdyz to znamenachu,

ku kralovici se sebrachu

i jechu se tu s kralovicem Sobeslavem raditi.

20

Uradivse se, jechu se kralovi mluviti

rkuc: «Rac svych zeman slovo slyseti

a, coz budu mluviti, nerod recniku za zle jmieti.

Kmetie tebe tiezi, kto te k tomu snuzil,

ze jsi svu moc i cest suzil.

25

Vsak smy koruny s tvym otcem nasimi zivoty bojem dobyli

a svymi zivoty smy ciesarovy moci zbyli.

Kakos ty smel ziv korunu v Nemcich bez nas prijieti,

a tys ji beze vsech dieky mohl u Praze vzieti?

Kdyz chces v Nemcich kralovati,

30

kako se ziv mozes ceskym kralem nazyvati?»

Kral dele neda recniku mluviti

i poce jim ciesarem hroziti.

Zemene chtiechu krale inhed zabiti,

ukryv se kral, musi z zeme jiti.

 

___________

kapitola 68

Ot Sobeslava, prietele ceskeho

Po kralovi syn jeho knezem biese.

Ten, kterehoz Nemce uzriese,

k sobe privesti kazase

a nos jemu urezase

5

rka: «Nemce, po svetu nehled,

v svej zemi mezi svymi sed!

Po dobres ot svych nevysel,

povez, proc si mezi cizie prisel?»

Jini, ot kneze viduce,

10

kdez uzriechu Nemce jduce,

jako na vlka vzvolachu,

usi a nosy jim rezachu.

Ktoz jemu nemecskych nosuov scit prinesiese,

inhed jemu sto hriven dadiese.

15

Po vsech Nemciech povest jdiese,

ze Sobeslav jich nenavidiese.

Mudry jemu za dobre jmiese,

ze cizozemce v zemi nepustiese

rka: «Dobry svoj jazyk plodi,

20

neverny o svem jazyku nerodi.»

Rkuc: «Zeme jest mate kazdeho,

ktoz jiej nepreje, nemam jeho za slechetneho.»

Tkacata se zeme ceske obijiechu;

neb se kneze Sobeslava stydiechu.

25

Kral se na Cechy pred ciesarem je zalovati,

ciesar jemu kaza malo pocakati

rka: «Pro tveho syna chci vse Cechy zbiti

a v Cechach chci te nemecskym kralem uciniti.»

Hrabie jeden, tu rec kdyz o Cechach vzvede

30

- tuto tobe ja divne povede - ,

nemoze do Cech posla jmieti,

az musi jednoho najieti.

Sobeslav ve msi nemluviese

a ni ktereho poselstvie slysiese.

35

Posel, chte kneze brzo zbyti,

poce ve msi poselstvie knezi mluviti.

Knez, se na posla ochek, k bohu vzdese,

Nemec, uzasna se, zdese.

Ciesar Cechom otpovedeti chtiese,

40

ale posla jmieti nemoziese.

Jeden udatny rytier se obra

a s tiem poselstvim se do Cech i bra

rka: «Kto by co tu hrozu bonil,

vsak sem casto sam na deset honil.

45

Bude-li mi co chtieti uciniti,

a ja se budu s nim biti.»

A kdyz uzre kneze posel,

sta, uzas se, jako osel.

Knez ku poslu bliz postupi,

50

z posla duse strachy vystupi.

Tehdy biskup Silvester snide,

po nem na biskupstvo Minhart vznide.

Ciesar, chte Nemcov mstiti,

poce do Cech s veliku silu jiti.

55

Kde Bravanti a Frizove,

Rynene i Svabove,

Durynkove, Bavorene,

Sasici i Frandrijene,

ti se vsichni na cesku skodu otdachu i sebrachu

60

a nekteri se se vsi celedi brachu,

chtiece vsechny Cechy zbiti

a zemi prvni osaditi.

A kdyz ciesar, druhy Lotr, Lodina dojide,

Sobeslav proti nemu jako se dvema stadcoma pojide.

65

Uzrev knez malost lida sveho,

poce prositi na pomoc krstitele svateho.

Uzrev Cechy, ciesar ku Praze bliz horu jdiese,

Sobeslav s svymi na vsi jeho zdiese.

Nemci uvozem jako zed jdiechu

70

a Cechove na jednom mieste stojiechu a je tepiechu.

Pak jedni v tyl, druzi udolem u bok Nemcom jidechu,

treti moci na ne snidechu.

Tak vsechno nemecke vojsko zbichu,

ni ciesar, ni kniezata zbychu.

75

Potok ten tri dny krvi tekl;

nebo byl knez pred bojem rekl:

«Nezivte chuda ni bohateho,

nemijejte ijednoho.»

Tu kostel svatemu Janu ucinichu

80

a ku Praze bliz na pamet kopec snosichu.

Mezi koristi, jiz su tu vzeli,

puol tretieho tisice prstenov s ruk zbitych rytierov sneli.

Uslysav Vratislav, nekdy kral cesky,

ze zabit ciesar, boh nemecky,

85

zalosti se roznemoze

a smrti zbyti nemoze.

Sobeslav prinese do Cech otce sveho

a na Vysehrade pohrebu jeho.

Po tom zvolichu ciesare jineho.

90

A ten, znamenav Sobeslava, muze udatneho,

ze jest hotov za sveho jazyka cest umrieti,

poce se k nemu dobre jmieti;

neb nevediese, co sobe sdieti,

ze dvu stu rytierov nemohl tehdy jmieti.

95

A to vsichni byli v Cechach zbiti

a bez male nemohl ijeden ujiti.

Tehdy u ciesare nebyla dobra rada;

nebo v Nemcich biechu kniezata mlada.

Z teto reci moz mi nekto za zle mieti

100

rka, ze take byvaji mudre deti.

Znaji to, ze mlady, ac i riedko, mudry byva,

ale vez to, ze mlady riedko sve mudrosti uziva;

nebo obycej cini dobre remeslo

a caste sluzenie mistrovstvo jest nalezlo.

105

Pro to stary obyceje a zkusenie moz uziti

a tiem mlady nemoz staremu roven byti.

Ze pravda jest, ciesar dobre vediese,

a pro to i s jedniem valky nejmejiese.

A take ze velmi medl biese,

110

za prietel kneze ceskeho rad jmejiese.

Knez Sobeslav dva syny jmejiese,

jednomu Boleslav jme biese,

druhemu Premysl diechu.

Tema Nemci jmena prevzdechu,

115

Boleslavovi Bedrich riekachu,

Premysla Kunratem zvachu.

Ciesar, nemoha Sobeslavovi moci uskoditi,

lstive zamysli syny jeho ceskym obycejom otuciti.

I je se Sobeslava prositi,

120

aby chtel sva syny k nemu otpustiti.

Sobeslav nechtiese toho uciniti

rka: «Mohu se me deti ve nraviech promeniti.»

Rka: «Ciesari, to ty sam mozes vedeti,

ze pro sve zeme nravy kniezeti jest cest jmieti.

125

A kteryz se sich i onech nravov chce pridrzeti,

tiem mene bude (se) svych zeman drzeti

a tiem kazde knieze svu cest ztrati.

A pro to k tobe svych deti nechci dati.

Moj otec pro tez svu cest ztrati

130

a pro nemecsku rec musi se z zeme brati.»

Ciesar se jemu je velmi nastati,

az jemu i musi sve deti poslati.

Tu sveho jazyka cest jako vol za rohy upusti,

kdyz sve k ciesarovi deti otpusti.

135

Ciesar, Sobeslavovi vieru slibuje,

a jeho deti cesky otuceje,

kaza se jima nemecsky uciti

a domov jich nerodi pustiti.

Kdyz jiz malo cesky umesta,

140

po poslu to vzvedesta,

ze jich otec velmi nemoze.

Vecesta: «Snad bez naji umrieti moze.»

I bez otpuscenie se do Cech vratista,

otce nemocna zastupista.

145

Otec se je jima mluviti

rka: «Chci vy uciti!

Nemat nikte nic vernejsieho

nez matku a otce sveho.

Protoz verne chci vy uciti,

150

jimz mozete cti dojiti.

Zemi vama ostavuji,

jazyk vama vaji poruceji,

abysta jej vzdy plodila,

v zemi Nemcov nepustila.

155

Kdyz nemecsky jazyk v Cechach vstane,

tehdy naseho rodu vse cest stane;

neb zradie zemi i kniezata,

pro ne bude nase koruna do Nemec vzata.

Nemcit se najprve krotie,

160

ale, jakz se rozplodie,

tehdy o svej hospode netbaji,

z sve zeme pana sobe hledaji.

Bych mohl i po ptacku vzvedeti,

ze budeta k Nemcom drzeti,

165

kazal bych vaji v kozeny mech vloziti

a u mese u Vltave utopiti.

Neb bych snadneji vaji ozelel,

nez bych sveho jazyka hanby, i mrtev leze, zelel.»

I kaza pred se zemanom jiti

170

i je se k nim takto mluviti:

«Ja vam dekuji z vasie viery;

neb ste ji ke mne jmeli bez miery.

Prosi, tuz jmejte k detem mym,

act budu drzeti k svym.

175

Nebudu-lit svych milovati,

nerodte o nich nitce tbati,

vsie viery k nim prazdni budte

a kneze sobe orace dobudte!

Spiese orac dobrym knezem bude,

180

nez taky Nemec verne s Cechy bude.»

 

___________

kapitola 69

Ot Bedricha a ot Kunrata, kralovych synov

Pak ten slechetny knez snide,

jeho syn Bedrich na stolec vznide.

Ten poce na hanbu Cechom mluviti

a Nemcov se je v zemi ploditi.

5

Toho Cechy z zeme vypudichu

a Kunrata knezem ucinichu.

Tiem sve skody zle polepsichu;

neb za byl koprivu promenichu.

Neb ten poce bratra nasledovati

10

a Nemce mocne v zemi zvati.

Polene, kdyz to znamenachu,

ze Cechy sveho kneze netbachu,

na zemi uderichu

a skodu veliku ucinichu.

15

Cechy na ne s svym knezem mile jidechu

a bojem je udatne podjidechu.

A kdyz je pobichu,

kneze z zeme vypudichu

rkuc: «Tobe smrdi ceska duse,

20

nahle do Nemec, nemecska kuse!»

Na mezi jej vyprovodichu

a pak jej na mezi zabichu;

neb riekal: «Smrdi mi ceska duse

prave jako umrla kuse.»

25

Tehdy biskup Minhart snide,

na biskupi stolec Daniel vznide.

Tehdy jeden kniezecieho pokolenie v Nemcich biese,

ten sobe jme Stanimir jmiese.

Ten poce mluviti,

30

ze, by jmel moc, chtel by z Cech vse Nemce vypuditi.

Vetsi mensie namluvichu,

tak Stanimira knezem ucinichu.

Ten poce Nemcom do Cech nedati

a kaza vsem nosy rezati.

35

Ale kdyz se ve vse tvrze uvaza,

milost, jiz k Nemcom jmiese, pokaza.

Je se Cechom dolov hlav puditi

a Nemce v zemi ploditi.

Dvor vesken nemecsky jmiese,

40

Cechov pred se nepustiese.

Na Praze hrabi nemecskeho posadi

a vse tvrze Nemci osadi.

I je se knez Stanimir mluviti

rka: «Bez vasie dieky jiz sde Nemci musie byti.»

45

Zemene na Krivoklat se tajne snidechu

a tu v tajnu radu vnidechu.

Po Bedricha poslachu

a tu jemu radu dachu,

aby s Krivoklata jiezdy cinil

50

a Stanimira z sveho knezstva vinil

rka: «Ja nechci byti bez knezstva sveho,

pro sve chci dobyvati zivota tveho.

A vsak by mi chtel striebro dati,

nechtel bych tebe viec upominati.»

55

Tomu Stanimir poce rad byti

i kaza se vsem Nemcom sniti,

aby pri nem na roce byli

a jemu verne radili,

kako by Cechy oklamali

60

a sami pri zemi ostali.

Kdyz se jeho vsichni Nemci snidechu

na Bojisce s knezem k roku pojidechu.

Stanimir, jda na rok, Nemcom mluviese

a je tejto lsti uciese:

65

«Kdyz rku: Promente se, promente se!,

tehdy brzo v odenie oblecte se.

Nechce-li po nasiej voli byti,

vy nemeskajte Bedricha zabiti.»

Cechy Stanimirovu lest vzvedechu,

70

odenie pod sukne na rok vzechu.

Bedrich je se na Stanimira zalovati,

ze se smel v jeho knezstvo uvazati.

Inhed se Stanimir je hnevati

i je se nemecky mluviti:

75

«Promente se, promente se

a v hromade drzte se!»

Kdyz se chtiechu Nemci v odenie oblaciti,

Cechy se jich jechu biti

rkuc: «Tuto se i promenimy,

80

cervene vam sukne vykrojimy.»

Tu Stanimira s jeho Nemci zbichu,

zemi ot Nemcov ucistichu.

Kteri na tvrziech ostali biechu,

vzvedevse ot svych, vsichni sbezechu.

85

Tak Bedrich knezstvo obdrze

a s svym jazykem viec drze,

Nemcov nemilovase

a jako otec jim nosy rezase.

A pro to jmiese cest veli;

90

nebo mlyni klepani lepe meli.

 

___________

kapitola 70

Kak je Morava svych kniezat zbyla a k Cecham prisla

Moravsky knez nerodi bratru sluziti,

pro to knez Bedrich musi nan jiti.

Ale lidi nejmejiese dosti,

Vrsovce prije k milosti.

5

Ale by svu hlavu jmeli na pameti,

kaza jim na scite bradatici nositi,

jizt su byli jich prietele zbiti,

a kaza jim dediny vratiti.

Tak knez Bedrich do Moravy jide,

10

ale knez moravsky proti nemu s svymi a s Uhry vynide.

Tu lite Bedrich Moravany pobi

a vsie Moravy doby.

Rod kneze moravskeho Bedrich vesken zhubi

a dva scity moravska mocna u boji zahubi,

15

az se viec nemozeta opraviti

- nebo bez mala tu biechu vsichni zbiti - :

v zelene ruka biela s rozku zlatu

a v zlate panna s strelu rohatu.

V Cechach take tehdy zahynu jeden scit

20

- nebo ten rod byl vesken zbit - .

v zlate dva kly na uhel cervena.

Po tomto vez, ze prietelska valka jest nebezpecna.

Tehdy Morava tu kniezat jest otstupila

a od toho casu ceskym kniezatom sluzila.

25

To se sta leta ot narozenie syna bozieho

po tisici po stu po osmidcat ctvrteho.

 

___________

kapitola 71

O ceskem boji s Nemci

Toho leta knez Bedrich s sveta snide,

na jeho stolec syn jeho Otta vnide.

Toho leta take pohani Jeruzalema dobychu

a, coz bylo v nem krestan, vsecky zbichu.

5

Pak knez Otta, opravovav zemi i svoj jazyk v svej ctnosti,

i snide v dobrej starosti.

Po nem syn jeho Vaclav jako rany kvet vznide;

ale prave vlahy nebylo, brzo snide.

Poce velmi Nemce milovati

10

a dediny jim davati.

Pro to jej u vezi zahubichu

a Nemcov mnoho zbichu.

Bratra jeho Premysla knezem ucinichu

a toho take po Nemce vypudichu.

15

Tehdy kneze Otty bratr, Brecislav, po Danieli biskupem biese

a ten kneze miesto zemi vladiese.

Ten knez Srby hrdinsky pobi

a mnoho jim tvrzi a mest doby.

Knez Premysl se s Nemci do Cech vrati

20

a na Bojisci udatne sme stati;

neb ciesarovu moc vsicku s sobu jmiese,

jedno ze sameho ciesare tu nebiese.

Cechy se do Prahy snidechu

a na Bojisce k nim vesele vynidechu;

25

nebo to prorokovano diechu,

ze na Bojisci Cechy jisto svitezstvie jmiechu.

Tehdy zima velika biese

a tehdy lite mrzniese.

Cechy u Praze dosti tepla jmiechu,

30

ale Nemci na pol studeni biechu.

A kdyz se Nemci s Cechy snidechu,

Cechy Nemce udatne podjidechu.

Kneze Premysla zabichu

a tri tisice a dve ste a sest a tridceti Nemcov jmenovanych zbichu.

35

Krev po mecich v nadra teciese

a v nadriech se smrzniese.

Ale kdyz doma v jistbach odenie svlaciechu,

krvavi potoci po jistbe teciechu.

Zac by byli tu cest dali,

40

kdyz su v svych domiech stali,

no jich meci scerbivi biechu

a s odenie krvavi potoci teciechu,

a vsak sami zdravi biechu

a jich korist jich panie vidiechu.

45

Slusie kazdemu dobrym byti;

neb jeho cest po stu let budu mluviti.

V tom boji mezi najlepsimi Chval biese,

ten na scite ostrvu jmiese.

A tu ostrva k jmenu prijide,

50

slusno by bylo slyseti, kako ten rod najprve vznide.

 

___________

kapitola 72

Ot zdvihanie svateho Prokopa

Leta ot narozenie syna bozieho

po tisici po dvu stu ctvrteho

by svateho Prokopa vzdvihanie

a jeho mezi svate pripisanie.

5

Po tom knez i biskup snide,

Vladislav, jeho synovec, v knezstvo vnide.

Biskupem Ondreje zvolichu

a toho, ne jakz pravo, zemene ucinichu,

nedachu se jemu v sbozie uvazati

10

ni chtiechu jeho posluchati,

ze biese Nemci na Praze obrok dal

a Nemce byl v svoj dvor vzal.

Biskup, zaklev zemi, do Rima jide

a v kratce v Rime v chudobe snide.

15

Knez Vladislav kardinala do zeme pripravi,

ten zemi kletvy zbavi.

Pelhrima na biskupstvo zvolichu

a jeho s veliku csti svetichu.

 

___________

kapitola 73

Ot prepuscenie krale Premysla tretieho

Toho leta knez Vladislav snide,

syn jeho Premysl na otcov stolec vznide.

Ten poce nemudre mluviti

rka: «Vy Cechove nemozte mne z zeme i s bohem vypuditi».

5

Pro to slovo chtiechu jej Cechy zabiti,

knez, kryv se dluho, musi z zeme jiti.

Kdyz knez v ciesarove dvore stojiese,

donadz stravu jmiese, dotud csten biese.

Ale kdyz nic nejmejiese,

10

za jineho chlapa stojiese.

K tomu jej chudoba pripudi,

ze svoj zivot robotu vztrudi.

V Rezne kamenie nahoru kolem tahniese

a v tom ze dvu penezi pres cely den chodiese.

15

S knezem Smil Svetlik biese,

ten s knezem v kole dobre chodiese.

Jeden mu mzdy nerodi dati,

nedobyv pravem, je se k bohu zalovati.

Knez se na svoj stav rozpomanu

20

a to jemu na mysl tanu,

ze pro jeho rec nemudru boh nan to prepustil

· · · · · · · · · · · · · · · · · · · · ·

A kdyz v tom stavu v Rezne biesta,

v jeden svaty den jiesti nic nejmejiesta.

25

Vladar, jenz sobe jme Borek jmiese,

ten knezi ovsem veren biese.

Ten kneze v Rezne naleze

a zlata mu sto hriven prinese.

Kdyz knez uzre zlato,

30

vez, kako tbase na to.

Kakot ovsem chud biese

a jiesti nic nejmejiese,

v smiese poce Smila tazati,

umie-li zlato plavati.

35

Smil mysle, kako je za zlato chleba kupiti,

smeje se vece: «Bylo by toho pokusiti.»

Knez vece: «Hlediz na to!»

i vrze v Dunaj zlato.

Smil, vlasy s hlavy dera,

40

vece: «Tot leti, hara, certe, hara!»

I je se Smil na kneze hnevati

a knezi velmi porokovati

rka: «Chude knieze, co budes dnes jiesti?

By svatek nebyl, pro kus chleba musil by cely den hli-

nu miesti.»

45

Knez vece: «Nechci toho uciniti,

radeji budu v kole choditi.»

Tak se svej chudobe i nasmiesta;

neb na kazdy den z chleba sluziesta.

To nan biese boh prepustil,

50

ze nemudru rec z svych ust byl vypustil.

Ale kdyz se poka sveho hriecha,

prijide mu bozie utecha.

Pani cesci pon poslachu

a zemi jemu opet vzdachu.

55

Knez se je svych milovati

a o Nemcich nic netbati.

 

___________

kapitola 74

Ot kneze Depolta zahlazenie

Tehdy knez Depolt zlicovsky,

jenz by nynie slul kurimsky,

nechte knezi Premyslu sluziti.

Knez Premysl musi nan jiti.

5

Knez Depolt proti nemu vynide

a v tom boji snide.

Zlicov mesto dobre biese

a nad nim tvrdy hrad stojiese.

Cechy pred Zlicov prijidechu

10

a valem u priekop vnidechu.

Vsichni «Vzkurimy!» recechu,

pro to tomu mestu Kurim vzdechu.

Depoltova celed do Polan jide

a tu bez mala vsechna snide.

15

Tehdy knieni Svatava kaza u Praze most ciniti,

knez kaza mnoho nemecskych kopacov zbiti.

Knez u meste v okenci stojiese

a na mesto hlediese.

Nalit z Rezna mescenin jediese,

20

jenz mu dvema penezoma dluzen biese.

Pred sudem je se knez nan zalovati,

ze jemu mzdy nechtel dati.

Rka: «Tahl sem nahoru jeho kamenie,»

i ukaza jemu vse znamenie.

25

A kdyz jemu zaplati,

vece: «Chci je oferovati.

Neb sem za ne cely den musil delati,

a pro to je mohu bezpecne bohu dati.

K tomu me Nemci pripravichu,

30

me Cechy s pravem mi to ucinichu.»

 

___________

kapitola 75

O prvem kralovi Ottakarovi

Ciesar Otta na Sasy jide,

knez k nemu do Sas prijide.

Knez o sobe stojiese

a ciesar s svymi jinde biese.

5

Sasici na ceske stany uderichu,

a Cechove je udatne pobichu.

I opet je knez Premysl pobi

a mnoho na Sasiech tvrzi doby.

Pro to ciesar Premysla je se milovati

10

i kaza se jemu korunovati.

Na birmovani knezi ciesar ruchu vzvaza

a Ottakar, tocis Otte mil, jemu riekati kaza.

Druhym ocasem obdari lva bieleho,

Budysinem a Zhorelcem rozsiri zemi jeho.

15

Tehdy te meste ciesar jemu k dedine da

a pred kniezaty tehdy prstenem jemu vzda.

Tak Ottakar treti kral u Praze korunu prije,

pak leze na Krivoklate s Smilem, a tyje.

Cechy vse sve neprately zbichu

20

a tak vse sve neprately uhrozichu,

ze po vsech Nemcich jechu se mluviti:

«Ten valej s Cechy, kteryz nechce ziv byti.»

Pak na veliku rozkos se Cechy dachu,

a pro to o dobrem jmenu nic netbachu.

25

Stari se jechu doma jako vepri tyti,

mladi pocechu s ohari honiti.

Ot toho casu slechtici se toho prijechu,

jesto holoty drieve za urad jmiechu.

Drieve psy u vlasci dom s holotami otluciechu

30

a sami cisty domy jmejiechu,

drieve pani casto se sjezdiechu

a o csti a o pokoji zemskemu mluviechu,

drieve lovci sami loviechu

a pani k nim na cas sami prijediechu,

35

drieve pani na riji se sjezdiechu

a v hromade v uteseni prebudiechu

a tu za obycej v rade sediechu

a pokoj veliky zemi ciniechu,

ale tehdy pani z sebe holoty zcinichu

40

a v jednom domu s ohari vzbydlichu.

To sobe za cest a za kratochvil prijechu,

ze jedno vo oharich vzmluviechu.

A pro to se jechu v sbozi chuditi

a pro psi smrad brzo mrieti.

45

Od te doby lid silny kratky vek jmiese

a nemocnych v nohach mnoho biese.

Drieve, na vojnu jeduce, sve zeme nehubiechu,

ale mezi neprately mecem dobudiechu,

pak, drieve nez na neprately vynediechu,

50

az svu zemi zhubiechu.

Ale v tom dobre ciniechu,

ze zadusnieho nepleniechu,

po tom nektere vladycie cstiechu,

ale zadusnie pusto poloziechu.

55

A kdyz na vojne medy vypiechu,

tehdy se beze csti vratiechu.

Drieve ve trech dnech na vojnu vstaniechu,

tehdy pred ctvrti leta na vojnu zapovediechu.

Tak se promenichu

60

a tiem dobreho jmene zbychu.

Tehdy knez Pelhrim biskupstva sstupi

a knez Jan na biskupi stolec vstupi.

 

___________

kapitola 76

Kak su predikateri do Prahy prisli

Leta ot narozenie syna bozieho

po tisici po dvu stu po dvudcatu sedmeho

predikateri do Prahy prijedu

a k svatemu Klimentu do Poriecan vnidu.

5

Tehdy u svateho Klimenta u mosta prizednice biese,

ta sobe prave jme Trubka jmiese.

Ta se je mluviti,

ze svaty Kliment veli jim u mosta sobe sluziti.

Pro to predikateri s Poriecie vynidechu

10

a k svatemu Klimentu k mostu jidechu.

Lipolt, rakusky vevoda,

ten veliky svoboda,

krale ceskeho sbada

a uvaza se az do znojemskeho hrada.

15

By krale len na vojnu vstati,

je se k nemu poslov slati.

Vevoda uzrev, ze kral se nechce braniti,

i je se vsie Moravy pleniti.

Kral vzdy k nemu poce posly slati

20

a vevoda poce jemu sliby slibovati.

I je se Moravy hubiti,

vsak Cechov nemoze na vojnu vzbuditi.

Tehdy vevoda je se mluviti:

«Donadzt sem ziv, musi mi Cechov zel byti,

25

ze v kratkych dnech ty hrdiny se oblenichu

a sve dobre jme tak brzo ztratichu.»

 

___________

kapitola 77

Ot krale Vaclava ceskeho ctvrteho

Tehdy kral Premysl Ottakar s sveta snide,

syn jeho Vaclav na jeho stolec vnide.

V tu dobu Lipolt ssel biese

a Bedrich udatne Rakusy vladiese.

5

Knez Vaclav posla po Misenskeho,

s nim a s Cechy jide na Rakuskeho.

Hledaj, kakot su se Cechy zmenili!

Jiz su byli ciesare sami pobili,

pak na vevodu sami nesmeli jiti,

10

az musili pomoci dobyti.

I zhubi Bedrichovi zemi jeho

a doby na nem opet sveho.

Pro to Rakusky svu skodu vzdy Cechy vinil

a knez cesky pro to nan jiezd mnoho cinil.

15

Pak se knez korunova

a svu cest tiem vsi osnova.

I poce kral se psy honiti

a se psy v svem domu za obycej bydliti.

Hone v lese, oko ztrati

20

a v lese je se prebyvati.

Na Krivoklate prebyvase

a o Praze nic netbase.

Ale ze se psy rad honiese,

a snad pro to jej noha i bolese.

25

Jakz se na kralovstvo sveti,

je se svym rodem stydeti.

Kaza s Stadic svoj rod rozehnati

a tu ves Nemcom dati.

Pani pod sobu vetev podtechu,

30

ze kralovi z toho nic nevecechu.

Neb uzre, ze poce pece nejmieti na pany;

rozdeli Nemcom sve dediny v lany.

Tehdy Jan biskup snide

a na jeho miesto Bernhart vnide.

35

Ten, prebyv u biskupstvi ctrnaste let, snide

a Mikulaj na biskupi stolec vznide.

 

___________

kapitola 78

O Kartasiech pohanskych

Leta ot narozenie Jezukrista mileho

po tisici po dvu stu po ctyrech dcetech druheho

Kartasi jdiechu,

tatersci zpytaci biechu.

5

Na pet set tech lidi jdiese

a tech lidi tento obycej biese:

klobucky ti vysoke velmi jmejiechu,

rucho kratke a tobolky nosiechu.

Vsickni v nohavickach chodiechu

10

a holi dluhe v ruku nosiechu.

Kdyz piti chtiechu,

s breha naklonmo piechu.

Kdyz chleba prosiechu,

«kartas boh» mluviechu,

15

a pro to jim Kartasi i vzdechu.

Lomnicsci Kartasa na scit vzechu.

Ti lide, kdyz Ryna dojidechu,

opet za se pojidechu.

Ach, ceskeho nedomyslenie!

20

Ach, jich nemudre dopuscenie,

ze se dachu nemudrym lidem po zemi tulati

a svu zemi dachu komusi zpytati.

Kaci su lide, bylo jim vzvedeti

a skrze svu zemi bylo jich nepustiti.

25

Na leto Tateri vnidechu

a trmi prameny pojidechu.

Jako po sve vesde jdiechu;

neb spytaci je vediechu.

Jedni v Rusi Kyjova, mesta velikeho, holuby dobychu,

30

druzi krale uherskeho Bele pobichu,

treti vse Polsko pobichu

a mnoho krestan zbichu:

Take pred Olomucem se stavichu

a tu Tateri kralovice ztratichu.

35

Jeho pestuny Tateri zejmachu

a pred mestem je zvazachu,

ze sveho kralovice nechovali.

A pro to je nepratelom na smrt dali.

Tateri se za se vratichu

40

a pred Vratislavem se polozichu.

Knez Jindrich Brada proti jim vynide

a tu zalostive snide.

Na kopi Tateri jeho hlavu nosiechu

a vsicku zemi hubiechu.

45

Tehdy Cechy, Tater se bojiece,

neprazdni biechu, hrady ciniece.

Kral Prahy je se zdi hraditi

a s hradu cesty k rece zdi ciniti.

Tateri vsecko Polsko zhubichu,

50

az se pred Kladskem stavichu.

Do Cech mnoho lidi z Nemec prijide,

kral s svymi na Tatery mimo Zitavu jide.

Tateri, kdyz to vzvedechu,

za se se inhed zpodjechu;

55

neb spytaci byli rekli nikoheho se nebati

krome ceskeho krale, toho nikoli nedocakati.

 

___________

kapitola 79

O kralovi Vaclavovi a o ciesarovi Bedrichovi

Ciesar Bedrich posledni snem zapovede.

Jakz to kral cesky vzvede,

k dvoru jide.

Tu se mnoho kniezat snide.

5

Mezi jinymi tu opat z Fuldy biese,

ten se velmi nastrojne jmiese.

Ten s kralem ceskym poce mluviti

i je se krale opat trepati

rka: «Bych u tebe sedel blize,

10

postavil bych tvoj stolec nize.

Jmel by ve mne suseda zleho;

neb z tebe ucinil bych kralika maleho.»

Ojier host, kdyz to uslyse,

pristupi blize a vzdyse.

15

Vzdev na ruku brnenu rukavici,

i puci opata po lici

rka: «Vez, pope, ze s kralem stojis!

Proc svu reci toliko strojis?

Snad si jmel pestuna zleho,

20

nenaucil tebe, kak ruce drzeti u cstneho.»

Opat, prijem ranu,

potrev svu ruku kcici,

do sve hospody jide

a k kralovi na rec viec neprijide.

25

Prietele kralovi dachu vedeti,

ze jeho ciesar chce jieti.

Kral s svymi je se raditi:

«Co by bylo z toho uciniti,

ze chce ciesar v Cechach a u Morave sest mest jmieti,

30

a pro to me chce jieti?»

Pani vecechu: «To dreve jest nebyvalo

ni se nam ot ktereho ciesare to stalo.

Tiem ny chce porobiti.

Nez to bude, damy (se) zbiti.

35

Kdyz nemozes jiz z mesta vyniti,

slusiet se hrdinsky jmieti.»

Ciesar posla po krale,

kral preden prijide u male.

Jinym se kaza pripravne jmieti

40

rka: «Inhed chcem domov jeti!»

Kdyz kral k ciesarovi jdiese,

plny ulice lidi odenych vidiese.

Kral pred ciesare v komnatu jide,

Ojier nasilim za kralem v komnatu vnide.

45

Ten v kralove krzne obinut mec nesiese

a tajne u sebe noz jmejiese.

Kral ciesare za obojek je

a, noz k hrdlu pristavuje,

je se k ciesarovi mluviti

50

- tehdy Ojier je se mecem krale braniti - :

«Ciesari, nebo tobe tuto zabitu byti,

nebo me tuto ubezpeciti,

abych ja z zeme a z mesta volne mohl vyniti

a po voli do me zeme jiti.»

55

Ciesar musi vsecko slibiti

a, coz kralovi libo, to vse uciniti.

Kral z mesta se csti vynide

a tak do Cech prijide.

Kral, pozvav Ojiere hrdiny,

60

sstupi jemu k dedine Bieliny.

Ojier klanie a turnej do Cech prinese

a tiem chudobu v zemi vnese.

Od te doby jechu se na turneje jezditi

a neuzitecne nravy ciniti.

65

Jechu se detinnych ruch a krovov na kone krajeti,

aby se dali v rozlicnem ruse videti.

Mudri se jim ruhachu,

ze s nich drahe krovy lotri trhachu.

A kdyz budiese na uzitecnu vojnu jeti,

70

nejmejiechu potreby kde vzieti.

Neumeji toho vedeti,

by mi kto racil povedeti,

proc Cechy za lidi stachu,

kdyz turneje ni klanie znachu.

75

A kdyz pocechu v turnej hrati,

tak za vilu pocechu u boji stati.

Zet jsu nekteri dobri turnejnici,

jizt jsu u boji pravi spatnici.

Vsem turnejnikom toho jmene nedavaji,

80

a vsak ja jich dosti znaji.

Pravie, by nynejsi lepsi byli.

By mi ciesare trikrat pobili,

az by puol tretieho tisice prstenov s zbitych rytierov ruk sneli,

tehdy by v svej reci pravdu jmeli.

 

___________

kapitola 80

O kralovu Vaclavovu boji s Nemci

Kral Vaclav scedry ovsem biese,

ale Nemce v zemi plodiese.

Pro to se nekteri pani proti krali vzdrastichu

a syna jeho Premysla proti jemu vzbudichu

5

leta ot porozenie Jezukrista mileho

po tisici po dvu stu po ctyrechdcat osmeho.

Toho casa jeden slechtic v zemi biese,

ten Ctibor mudra hlava sloviese.

Toho rady v zemi poslusno biese,

10

a vsak casto nemudre mluviese

rka: «Ja mohu i bohu radu dati

a mohl by mne kazdy rad v svu radu pojimati.»

Opet rka: «Musil by boh mnoho mysliti,

by me mohl chuda uciniti.»

15

Ten kneze Premysla proti otci vzbudi

a ten prvy s svym synem Jarosem krale vzrudi.

I je se knez mest dobyvati

a sveho otce zleho hledati.

Vsecka zeme s knezem biese,

20

kral Borse a Chvala a malo starych s sobu jmiese.

S temi, jakz moha, se braniese,

ale knez po zemi volne jezdiese.

Ti, jiz s knezem tehdy biechu,

ti Borsovi a Chvalovi zziechu.

25

A kdez Nemce potkachu,

nos jemu urezachu.

Bores a Havel z zeme jedesta

a mnoho lidi s sobu privedesta.

Knez tehdy pred Mostem leziese

30

a Borsovi sbozie zziese.

Tu ta pany kneze podstupista

a udatne jeho pobista.

Ta dva pany jesta se za knezem jezditi

a knez se nemoze opraviti.

35

Knez s svymi pomocniky otci na milost jide,

jedno Ctibor s svym synem z zeme vynide.

Kral kaza sveho syna s jeho pomocniky k obedu pozvati

a kaza jim kralovy obed dati.

A kdyz za stolem vesele sediechu

40

a sobu jiz bezpecni biechu,

kral posla vsem ryby bez hlav surove,

uzrevse to, sedu jako zmameni vlkove.

Kneze striebrnymi okovami okovachu

a jine vsecky u vezi umetachu.

45

Kniezata kneze z veze vypravichu,

ale jini za tri leta u vezi bychu.

Nemci Cstibora mile s synem prijechu

a bezpecenstvie jemu dachu; velmi jej cstiechu.

Pak toho i s synem kralovi proradichu

50

a do Prahy je svazany poslachu.

Kral kaza Cstiborovi na Petrine hlavu sstrciti

a jeho syna Jarose na kolo vzbiti.

Ten, jenz diese, by umel i bohu radu dati,

neume sebe ni syna smrti zbaviti.

55

Kdyz Cstibor na popravu jdiese,

tuto rec lidu mluviese:

«Ktoz chce zbyti strasti,

nerod prsta mezi drvi a podvoj klasti.

Jakoz jiste vies, ze te uskrine,

60

takez vez, zet prately hnev mine.

To mieni, ze ktoz chce bez skody ostati,

nerod u pratelsku svadu se uvazati.

Rci: Svoji se psi hryzte,

cizi, rci, nepristupajte!

65

Ze to jest pravda, svu smrti zehnach.

Beda mne nebohu, ze tak pozde znamenach.»

 

___________

kapitola 81

O krizovniciech a o zidech

Kdyz do Cech krizovnici prijeli biechu,

ti nad zidy papezovu moc jmiechu.

Te moci velikym striebrem dobyli biechu

a s sobu mnoho lidi pripravenych jmiechu,

5

chtiece ot zidov velike penieze brati

nebo je vsecky zjimati.

Kral o tej valce poce netbati,

a obojim rka: «Nechci se v to vazati.»

Rka: «Drz se kazdy sveho prava,

10

kto ostoji, bud jeho hlava zdrava!»

Kral zidom ku brani pokynu

rka: «Zbijete-li je, nepoctu vam za vinu.»

Zide tajne odenie a lidu dobychu,

a kdyz na ne krizovnici uderichu,

15

zidove krizovniky pobichu

a na dve ste tehdy Nemcov zbichu.

 

___________

kapitola 82

O svetiej Zdislave skonceni

Leta ot narozenie Jezukrista mileho

po tisici po dvu stu po petidcat druheho

svateho zivota zena, pani Zdislava, ta ctna pani s sveta snide,

pro niz pracnym velika utecha prijide.

5

Pet mrtvych bozi moci jest. vskriesila

a mnoho slepych jest prosvietila,

chromych a malomocnych mnoho uzdravila

a nad jinymi pracnymi velike poty cinila.

Sta se, ze pan Sdeslav, prised k zidom, zidovku podavi,

10

pak zid, v dom jej priludiv, do smrti jej zadavi.

Prietele jeho pomstichu

a pron mnoho zidov zbichu.

Kral ty vsecky chtiese zbiti,

musiechu vsickni z zeme jiti.

15

Pak milosti kralovy dobychu

a s zidy se umluvichu.

Ale ze zidy biti smeli,

pro to su kobluk zidovsky na scit vzeli.

Tehdy se sta krale risskeho volenie,

20

pro to kral posla tam tri pany nelene:

Hrona z Nachoda a Smila Zmetlicskeho

a pana Jana Jablonskeho.

Hron tu byl v rade ze vsie rady mudrejsim nazvan,

pro to jmu risskym kralem cerny lev na zlatem scite dan.

25

Havel ratiscem doby polovicneho

a pan Smil klanim doby za znamenie kapra cerveneho.

Tehdy Uhri Moravu zhubichu,

ale Uhri kneze Premysla nikdiez nezbichu.

Kamz se jedno obratiechu,

30

vesde Premysla uzrechu.

Tomu se Uhri velmi diviechu

a skodu veliku ot neho jmiechu.

A kdyz Cechy prijidechu,

Uhri tajne z zeme vynidechu.

 

___________

kapitola 83

Ot druheho Premysla, krale pateho

Toho leta kral Vaclav snide,

po nem Premysl jako rani kvet pojide.

Jako rozi prostred luky postavi,

takez boh cesku zemi Premyslem oslavi.

5

Krasne nravy ovsem jmiese

a zivotem hrdinskym biese.

V rade netreba mudrejsieho,

z mladu nikdiez kneze scedrejsieho.

Umel rozumeti kazdemu stavu,

10

smeje se, kazdemu pokloniese hlavu.

Prvu vojnu na Prusy ucini

a (z) pohan mnoho krestan zcini.

Tehdy Bavori zlodejsky jezdiechu

a mnoho nepodobneho ciniechu.

15

Velike pany jimachu

a panie a panny brachu.

Tehdy knez vevode je se zalovati,

vevoda nerodi svych ukazati.

Sta se, ze tech Bavorov bliz tridceti jechu,

20

zsadivse je, po rad hlavy jim secechu.

Uzrechu, ze jeden na petinadste let osedive,

cakaje sve smrti strasive.

Vsak jmu neotpustichu,

s jinymi mu hlavu spudichu.

25

Opet se je knez z nasile zalovati,

vevoda poce o tom nic netbati.

Knez mladeho se skutka dopusti,

u male vjev u Bavory, ohen pusti.

Pol zeme popelem postavi

30

a prostred zeme bavorske sve stany zstavi.

Sebrav se vevoda, kaza knezi povedeti,

ze chce zajtra boj s nim jmieti.

Uzrev knez, ze nemoze s nim boje jmieti,

sam sestynadst je se k Rakusom bezeti.

35

Cechove kazachu za sobu strelcom stati,

sami pocechu se k mestu Cindorfu brati.

Neprietele se vsech stran Cechy ostupichu

a v Cindorfu most Bavori podrubichu

tak, jakz ledva stromiese

40

a div ze neletiese.

Neprietele brzo prispechu

a k tomu mestu Cechy priprechu.

Kdyz ceske vojsko toho mesta dojide

a kdyz po mostu pojide,

45

most se s nimi propade

a mnoho dobrych lidi v reku upade.

O jinych zazhu mesto Bavori,

jiz su tu byli, vediet praviti o hori.

Musichu Cechove vevode slibiti,

50

ze, kdez kaze, chtie se postaviti.

Vypraviv knez lidi, silne do Bavor jide

a z zeme drieve nevynide,

az vsi zemi popelem postavi

a mnoho hradov pustych ostavi.

55

Hradi velmi vysoci stojiechu

a u malych casiech Cechy jich dobudiechu.

A na hradiech Bavor mnoho tehdy zhoralo

a mnoho pak hladem zemrelo;

neb tech vojen jest knez bliz deset ucinil

60

a, donadz by ziv, svu skodu je vzdy vinil.

Mnoho dobrych panov, sve hrady ozehem zavruce,

s svu celedi byli v Cechach a zebrice.

Toho casa biskup Mikulaj s sveta snide,

po nem Jan scedry na biskupi stolec vznide.

65

Knez Premysl Margaretu poje

a po niej u vene Rakusy obje.

 

___________

kapitola 84

O nahacich bludneho lidu skaredeho

Leta ot narozenie syna bozieho

po tisici po dvu stu po petidcat devateho

blud stary novym cinem na jevo vznide

a toho leta do Cech prijide.

5

Nahaci pojidechu

a vsecku zemi projidechu.

Ti, chrbet obnaziece,

bici se tepiechu, u blate leziece.

Tu bozi sluzbu tupiechu

10

a knezi haniechu

rkuc: «Nase jest lepsie pokanie

nez vase nemudre volanie.»

I kazachu bozie sluzby prestati

a to se musiese stati.

15

Cesci pani, uzrevse to, ze tak chodiece,

proc to cinie, neveduce,

takeze s nimi chodiece se tepiechu.

Panie, v svem pluce chodiece, tez ciniechu.

By byli chteli to uzitecno dusi jmieti,

20

bylo by jim to u pokanie ot kneze prijieti.

Ale ti nahaci prvi zly umysl jmiechu;

nebo pro certa Lucipera, aby na svoj stolec vsel, to ciniechu.

Kdyz na ne Rimene to vzvedechu,

vsem ohnem jako kacierom zivoty otjechu;

25

neb su kacieri luciferiani byli

a svoj tajny blud byli tak ohlasili.

 

___________

kapitola 85

O uherskem boji a o kralovie Margrete

Po tom knez jide na Beli, krale uherskeho,

na sveho neprietele davneho.

A kdyz Cechy u Storsce leziechu,

z Cirdika a Vejzovie pani na jiezde biechu.

5

Na ty Rakusice Plavci uderichu

a ti mnoho Rakusicov zbichu.

Pak Cechy a Uhri proti sobe jidechu

a o reku Moravu se snidechu.

Uhri na tom mieste dva dny stati slibichu,

10

Cechy za se vstupichu.

Uhri sve viery nesdrzechu

a te noci na Cechy uderiti chtiechu.

A jakz brzo Moravu prebridechu,

inhed na Cechy pojidechu.

15

Knez cesky se na Uhry vrati

i je se s nimi boje brati.

Roze najprve Plavce pobi,

Bores uherskeho krale vozov doby.

Kdyz ty vozy domov privede,

20

svateho Jana krstitele mezi klejnoty prst naleze.

Ktoz by chtel ten svaty prst videti,

v Osece mohl by jej videti.

Tehdy knez cesky ctne krale uherskeho pobi

a mnoho mest a hradov doby.

25

Knez Rakusy po zene jmiese,

odtud az do more vse zeme drziese.

Po tom se knez korunova

a tiem svu cest vsi osnova.

Kralova Margareta jiz dosti let sobe jmiese,

30

a protoz k dietkam jiz caky nebiese.

Pro to legat a mohucsky to manzelstvo rozluci

a Margarete za veno nedachu i luci.

Za Rakusy jiej nic nedachu,

pro to na krale bez male vse kniezata vstachu.

 

___________

kapitola 86

Ot nasile, jesto kral ceskym panom cinil

Leta ot narozenie syna bozieho

po tisici po dvu stu po sestidcat ctvrteho

hlad veliky v zemi biese,

pron mnoho lidi v zemi, najviec Plznan mriese.

5

Po tom kral poce o svych netbati,

mesta i vsi poce Nemcom davati.

Nemcov je (se) zdi hraditi

a panom poce nasile ciniti.

Sve vladare na Vitkovice spusti

10

a nasile jinym panom ciniti prepusti.

Pro to se pani nekteri rozhnevachu,

Rudolta, krale risskeho, nan pozvachu

rkuc: «Lepe jest dedinu pustu jmieti,

nez Nemci danim kralovym budu ji drzeti.»

15

Rudolt do Rakus prijide,

kral po nemecskej rade k nemu prijide.

Tu kral Rudoltovi vse sve zeme vzda,

Rudolt, jine obdrze sobe, Cechy a Moravu kralovi vzda.

Kral, upustiv za rohy, poce za nohy chvatati

20

i je se na Rudolta jako bez vesla proti vode hrabati.

Ach, beda krale slechetneho,

ze neschova jazyka prirozeneho,

jimz by dobyl jmene dobreho

a jimz by dobyl sobe sbozie velikeho,

25

s nimz by byl mohl viece dobyti

a sve neprately vsecky zbiti.

I je se jich tupiti

a, kakz moha, hubiti.

Zavisi, vybraneho rytiere z Meziriecie, z zeme vypudi,

30

Vitkovice s usckeho hradisce spudi.

Budejovice otje Ciecovi,

Podebrady Vilemovi.

Kladsko otje Zviereticskym

a Lune Zirotinskym.

35

Jinym panom otje mnoho jineho,

a cine jim mnoho zleho.

Pana Benese kaza u vezi uzeci.

Ti skutci nemohu jemu tak steci.

Vdovy nan k bohu z nasile zalovachu,

40

sirotci nan plakachu.

Tech hlas prave pred buoh jdiese;

neb jim ot krale nasile velike biese.

A pro to, kdyz mu Cechov treba biese,

sluzby hotove ot nich nejmiese.

45

Cie klesce liska ohryzla veduci,

vzdalila se ot neho, a potrebu jmajici.

Takez kral nesme Cechov u potrebu privinuti

veda, ze nemohu tuhu toliko zleho zapomanuti.

Vece kral: «Az se s vojny vraci,

50

zavalem Cechom veliku praci.

Chci Petrin pavlaku postrieti

a na prazskem moste nebude Cecha videti.»

Prave ziv byti nerodiese,

kdyz tu rec tak zjevne mluviese.

55

Malo Cechov s sobu na vojnu poje,

s Nemci jide, jiz je svoje.

Zavise s svu bratri tu jdiese,

to kralovi ceskemu velmi skodiese;

neb ten moc jeho vsecku vediese

60

a v jeho vojsce prately jmejiese.

Kdyz zajtra boj jiz chtiechu vzieti,

Zavise kralovi kaza povedeti:

chtel-li by jemu milostiv byti,

chtel by jemu zajtra uzitecne posluziti.

65

Kral nerodi k tej reci stanu pristaviti

rka: «Nez bych to ucinil, radeji chci zabit byti.»

Tehdy kral s Nemci u boj vnide

a pohriechu ten tu snide.

Ta tuha se sta den svateho Rufa u patek,

70

ten svaty mucennik jest veliky svatek,

leta ot narozenie Jezukrista mileho

po tisici po dvu stu po sedmidcat osmeho.

 

___________

kapitola 87

Ot Rudolta, krale risskeho

Rudolt po boji do Cech pojide,

ale markrabie brandenbursky do Cech prijide,

chte za kralovice s nim boj vzieti.

Vzvedev to Rudolt, poce za se jeti.

5

Brandenbursky markrabie v zemi se uvaza

a sveho rodice Vanka do Sas vzieti kaza.

Zavise z Vitkovic kralovu poje

a jme prospesne proti Nemcom boje.

Mescene na mesta rozlicne Nemce pustichu,

10

s nimiz mescene zemanom mnoho zleho ucinichu.

Zpleniece je, i zezziechu,

zjemuce je, z nich dusi vymuciechu.

Sami pani jechu se vaditi,

to poce zemi najviec skoditi.

15

Opet se jechu mstiti

a na Nemce take jiezdy ciniti.

Caste boje s Nemci jmievachu

Pak Cstibor z Lipnika okolo Prahy,

20

Jaroslav Jablonsky okolo sve drahy,

z Albrechtic Mutyne Skvorovsky,

z Uhriny Vsi Mutyne Vizecovsky,

Tas Viesenbursky, Beltram s trubu Zebinsky,

pan Hynek, slovutny rytier, vojensky

25

cizozemce podstupi

a tu jich mnoho zhubi.

Pak Hynek z Dube rany davase,

ot jeho razov jako hrom hrimase,

mlatem nemecke helmy kovase,

30

az z nich svetly ohen prchase.

Bez prestanie krikase:

«Vrtnete se na ne, hrdiny, spiese!»

A jeho hrdinstvem Cechy vychazovachu

a jemu vsichni chvalu vzdachu.

35

Pak, kde se Cechy s Nemci potkachu,

inhed mezi sobu Nemci vztazachu:

«Vidite-li z Dube pana Hynka?

Proti jeho ranam jsu nasi helmove jako dynka.»

A jakz jej uzrechu,

40

tak se na beh otdadiechu.

Tak se jeho Nemci bojiechu,

az jej Berunskym Detrichem zoviechu.

Pro to se Nemcom ceske baby smejiechu;

neb kdez je uzriechu,

45

Hynkem Dubskym Nemcov postrasiechu.

Nebo dreve Cechy tuhu jmiechu,

ze je Nemci prave zahladiti chtiechu.

Kdyz vladyky do mesta prijedechu,

klobuk jim privrhuce, hlavy jim seciechu.

50

To se vladykam ot mescan dalo,

me oko to casto vidalo.

ten tehdy knez slechetny, biskup Jan, snide,

po nem Dobes na biskupi stolec vznide.

 

___________

kapitola 88

Ot hlada, jenz byl po kralove smrti Premyslove

Po kralove smrti na tretie leto

by hlad v Cechach - pravie, to leto bylo bohem prokleto -,